Česká verzeEnglish version is not availableDeutch  Version ist nicht ersteigbar
 
Bílý sklep
 O nás
 Naše služby
 Jak nás najdete
 Novinky
 
Stránka o víně
 Literatura
 Zajímavé odkazy
 Novinky

Miluju Firefox

 

Novinky z Bílého sklepa

Čtvrtek, 7.5.2009:

Mám výčitky, už měsíc /pardon dva měsíce/ jsem nic nenapsal. Nějak se to hrne kolem nás a proto jen bleskově a stručně :

Degustace u nás se pomalu mění na vinařskou podzemní turistiku - prokopali jme tři sklepy s vínem navzájem ....

Ve vinici vše pěkně roste, jsou vyčištěné kmínky, syn podsadil další cca stovku sazenic odrůdy Donfeldr, dělám podlom na mladých sazenicích - dosti často si k tomu musím kleknout, to víte není mi 17, ...

měl jsem na kytaře z nouze navázané dvě struny drátem ale hrálo to. Dovedete si představit tenké éčko nadvázané kolem ladicího kolíku 1 mm tlustým vázacím drátem ?? Jo takový skotský uzel /dračí smyčka/ dokáže zázraky. Jak jsem rád, že jsem se kdysi jako čundrák naučil vázat 6 základních /nováčkovských/ uzlů a to byl skauting zakázaný ale tremping se zakázat nedal....

Ve sklepě se nalahvovala Rulanda bílá a část měkkčího RV. Syn nalahvoval část André Rossé, docela to pěkně vypadá v těch bílých sedmičkách....

Tuto neděli jsme zažili další nový způsob dopravy do našeho sklepa. Předčasem to byl host na kolečkových bruslích ale tentokrát to byli dva hosté, kteří poprve do našeho sklepa PŘILETĚLI LETADLEM. Tedy to bylo na letiště nad jižním okrajem Znojma v Oblekovicích a ty cca 3 - 4 km jsme pro ně dojeli autem. Problém byl v nosnosti toho jejich ultralaightu /jak se to píše správně nevím, pardon už vím, není nad Google/ ultralight! Nemohli si brát mnoho lahví tak měli jen tři kanystříky. Udělal jsem vyjímku a dostali do nich perspektivní archivní víno. Já sudové volně točené víno velice nerad prodávám, v lahvičce to má přece jinou kulturu a rozměr....

Už provozujeme i synův sklep, je hned vedle nás. Zejtra tam bude sedět velká parta Werichovců, těším se na ně ačkoliv velmi početné skupiny nejsou naší prioritou. Jak mnozí z Vás co už nás navštívili vědí preferujeme raději menší skupiny, tak do 20 lidí, to má pak víc vinařskou atmosféru a nesmrdí to byznysem....

Ještě jedna milá vzpomínka - příjemná parta, příjemná degustace a posezení až do teplého ranního slunce. No já byl zrovna u toho jak jednu venku před sklepem tvrdě spící slečnu /to nebylo způsobeno přemírou alkoholu/ přenášeli starostlivě na sluníčko na STAVEBNÍ PODLÁŽCE ! Ani to s ní nehnulo a vyspala se do růžova....

NO A TO PRO NÁS S ŽENOU TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ---- 28.4.2009 SE NÁM /tedy dceři Štěpánce/ NARODILA PRVNÍ VNUČKA KLÁRA !!! kdo chce viz http://bdb.babygalerie.at/index.php?baby=21414

PS. Na tom hodnocení vín u nás ve Chvalovicích, co jsem o něm psal minule po těch trampotách s myšma - jsme získali druhé místo pro tu Rulandu bílou co už je nalahvovaná.

PS.PS. Ta myška co vzdorovala chycení už u nás není. Odešla sama do přírody asi ji tak jako nás zlákalo jaro.

PS.PS.PS A to jsem chtěl být stručný. Váš sklepmistr s čepičce pod bambulkou.

Pátek, 6.3.2009:

Asi 14 dní se chystám s Vámi co čtete tyhle stránky podělit o zážitky s jedněmi hosty našeho sklepa. Až dnes k tomu sedám ale je to i z popudu mé dobré přítelkyně a hlavně bývalé kolegyně z úřadu. Včera mi v dobrém vytkla, že tady už dlouho nepíšu - jen na omluvu - no měsíc není tak dlouhá doba, nechci Vás taky unavovat psaním za každou cenu a nejsem spisovatel, jen normální chlap.

No ale k věci, tedy k těm hostům v našem sklepě. Je faktem, že mne velmi opakovaně nasr.., naštvali. Chovali se u nás velmi neurvale a drze. Byli tři. Jeden řádil v archivu a dva v lisovně. S chováním toho jednoho v lisovně si doteď nevím rady. Proč?

Protože to jsou MYŠI !!! Ty MRCHY !!!

Pravidelně s končícím podzimem se některé myšce (prosím o toleranci odborníků, nezkoumám jim velikost ocásků, uší, fousků či kdoví něčeho, čím se liší třeba plšík od myšky, berte to paušálně, všichni tyhle tvorečkové se chovají kvůli žrádlu stejně a běhají také velmi rychle) podaří proběhnout otevřenými dveřmi do lisovny, sklepa a někdy i do archivu nebo vyjímečně i nad lisovnu. Do sklepa se dostanou asi i větrákem, pádem volným či částečně bržděným. Podstatné je, že se pak u nás chovají velmi suveréně až drze ale o tom až dál. Vzhledem k tomu co vyvádějí je chceme od nás dostat. Voláním kšá myšičky to nejde, kočku (už dvě) nám zastřelil jeden hrdinný myslivec, tuším kdo a kdykoliv jde kolem našeho sklepa nemám fajn pocit no a trávit je nechceme už proto, že bojíme aby takhle upravenou myšku nepožila naše malá kníračka a taky proto, že ta mrtvolka se občas těžko hledá. Takže se instalují pastičky. Ty naše tradiční na dřevěném prkénku umí tak akorát bolestivě praštit přes prsty, ten nastražený kousek sejra, kůže od špíčku či oříšek je velmi často dokonale sežrán nebo beze stopy odstraněn bez očekávaného účinku. Ale ti zatracení kapitalisti, teda pardon už bejvalí, prodávaj v Rakousku perfektní sklapovací pastičky. Jsou na stejném principu jako ty naše. Rozdílů a důvodů proč fungují takřka dokonale je víc : Nedává se do nich návnada, tou je zvláštní, speciální pasta, trvale uložená asi půl cm pod krycím jazýčkem. Jak se k té pastě ta myška snaží dostat, pasta jí velmi voní, musí drcnout do toho jazýčku, stačí velmi jemně a myší pohroma je dokonána. Je to taky tím, že podstatně víc praští přes prsty, jsou velmi citlivé - někdy mě popadá vztek, že mi mnohokrát opakovaně zklapne, než ji moje ruce nastraží (ale na prsty si už dávám pozor). Výhoda je, že jsou z černého plasu, což se do vlhkého sklepa hodí. Mají také v základové destičce dírku, do které je velmi užitečné přivázat jeden konec provázku a druhý k něčemu pevnému. Když Vám jde o život taky utečete i s pastičkou třeba na ruce. No a tak jsme konečně začali poměrně úspěšně vítězit nad myšičkama.

Bylo už na čase. Víte, když třeba ve dvě ráno se rozloučíte s hosty, které opouštíte v naplno rozběhnuté zábavě /už nedokážu dva dny po sobě pařit, pardon labužnicky popíjet až do rána, jako muzikanti jsme to vydrželi třeba i tři dni po sobě ale to nám bylo něco málo přes dvacet/ a ráno, tedy to je obvykle tak kolem deváté ranní příjdete do lisovny dělat hostům snídani a vidíte ty stopy po jemných zoubkách na sýru určeném k další degustaci, je Vám jasné o co jde. Zoubky našich hostů to určitě nejsou. Nejde jen o tvrdý sýr, mnohdy se prokoušou takřka čímkoliv, staniol to je pro ně malina stejně jako to měké PVC a vůbec nevadí že uvnitř je třeba jen pyrosulfit, prášek na síření vína, co kdyby to bylo k žrádlu. Z toaletního papíru či ubrousku se dělá báječný pelíšek. Meruňková marmeláda je taky mňam mňam, že je ve skleněné zavařovačce, to neva, volně položené víčko se dá odsunout. Vstupní dírka do oblíbeného a hezkého proutěného košíčku s pečivem je taky velmi rychle dokončená. Co na tom že ten milovaný košíček je pak na vyhození. Když k tomu přidáte ta roztomilá myší černá hovínka, co jsou záhy takřka všude, nezabili by jste ji? Taky v bočním sklípku jsme mívali jablíčka, zeleninu brambory. Řekněte kamarádky s dlouhým ocáskem, to přece stojí za to proklouznout z lisovny až do sklepa k těmto pokladům. Velmi rády petržel, ta bývala první sešrotovaná. Že by i mezi myšma a myšákama platilo petržel aby vydržel? Už před drahným časem se jedna soudružka matka usadila až v archivu na polici za lahvema. Až na konci toho našeho sklepa, zatím dlouhého necelých 80 metrů. Měla dokonce v pískovcové zdi vyhrabaný pelíšek, vystlaný kousíčkama sirných knotů. Je o ní i záznam a kresba v naší kronice. No a asi před měsícem se to opakovalo, dokonce se tam producírovala jako filmová hvězda při degustaci před hosty, byla i vyfocená. Dokonce se pokoušela dostat přes korkovou zátku k archivnímu vínu. I proto bohužel už byla i s pastičkou vynesena.

Máme však velký problém. Jedné myšce se stalo, že se chytila jen za ocásek. Ten pak v pastičce zůstal a zůstala v lisovně i myšička. Samozřejmě se pastičce už dokonale vyhýbá, což je průser. Ulevilo se mi, když jsem vedle v synově lisovně po Mudrochách objevil jinou pastičku. Všichni to znáte, má půlkulovitý tvar, je celá drátěná a zhora má umně zhotovený vstup nálevkovitého tvaru, takže se očekává, že pachatelka vleze za žrádlem dovnitř a je lapena. Líbí se mi, že ji pak živou mohu vynést a pak patřičně daleko vypustit do přírody. V podlaze je odsouvací otvor pro vložení návnady i vypuštění provinilce. BOHUŽEL SÝR BYL SEŽRÁN A MYŠ NIKDE!! Ta mrcha musela zase stejnou cestou vylézt ven. Sice jsem vstupní otvor trochu zmenšil, možná ale že moc, protože je to už nejméně týden a sýr je netknut. Asi ta bojovnice je velmi učenlivá. Že je v lisovně pořád mi dala po jisté pauze, kdy jsem si myslel sláva myš už tady není ale krekery vytahané a nadrobené po stole byly jasné.

Jeden z těch slovenských kamarátov nejsem si jist, že to byl zrovna Kocůrik viz předchozí novinky z 4.2.2009 mi popisoval jak dokonale u nich chytají myši po ťehlou, podopretou drivkami. Slíbil podrobnosti ale jaksi k tomu doposial nedošlo. Kdyby toto čítal, nech sa mi ozve. Vďaka. Taky mi někdo z posledních hostů popisoval nějakou něco jako houpačku (prkénko vyvážené uprostřed a s návnadou na konci nad nádobou s vodou. Myš přileze za návnadou a po převážení se utopí. Řekněte nejme my lidi hrozný, topit myši?

Tak to je dnes o myších zatím všechno.

Ještě o jednom zážitku, tedy očekávaném zážitku se chci zmínit. Zítra od 15.00 hod začíná u nás ve Chvalovicích už XX. zahrádkářská výstava vín, tedy přesně řečeno je to 20. ochutnávání vína. Je to trochu jiná výstava. Vzorky si tam byť někdy trochu i laicky hodnotí sami návštěvníci, většinou místní a z blízkého okolí. Na lístečky pak píšou tři podle nich nejlepší vína té či oné odrůdy, samozřejmě předkládaná anonymně jen pod pořadovým číslem. Pak v malé přestávce při volné zábavě to ti tři chlapi, kteří to hlavně organizují, t.j. Tonda Čech, Macečka a Ištvánek vyhodnotí, zapomněl jsem na Frantu Doležala, paní Filovou a další, spočítají kolikrát který vzorek byl mezi těmi třemi a hned v průběhu chvíle odhalí čí VZ nebo RR byl nejčastěji mezi nejlepšími. Pak se pokračuje s hodnocením další odrůdy. Mě se to velmi líbí, je to takové sousedské a nepodceňujte, v obci kde je 120 sklepů je také dost lidí, kteří vínu rozumí, i když na to nevypadají. Podstatné je, že to hodnocení má svou váhu i tím, že mezi námi máme i větší znalce nejen z Chvalovic. Ti pak jsou namátkově vyzváni aby před odevzdáváním lístečků řekli svá pořadí těch tří či čtyř nejlepších v předkládané odrůdě a něco o nich řekli.

Samozřejmě tam pravidelně dáváme i naše vína. Loni jsem se však musel zamyslet, naše vína tam nijak nezazářila. I proto jsem se zamyslel na změnou technologie a loni už z velké část dělal lisování a kvašení jinak než dřív. Loni tam měli jedna z nejlepších vín naši dobří přátelé Hájkovi. I proto jsem se při vinobraní snažil něco podchytit od nich.

Zítra už budu vědět víc, jak jsme dopadli. Ale psát o tom ještě zítra určitě nebudu. Tech vzorků je čím dál tím víc a určitě si zítra v našem Kulturním domě dost popijeme a asi i zazpíváme.

Na závěr Vám přepíšu závěrečný veršík z pozvánky na tuto akci

Jistě může člověk pít příliž,

ale nikdy nepije dost

Váš sklepmistr s bambulkou na čepičce.

Středa, 4.2.2009:

Tak se pomalu začínám těšit na jaro. Sice je začátek února ale tady u nás jihu u rakouské hranice není posledních cca 10 dní po zimě ani stopa. Čekal jsem, že tu bude fujavice a studený vichr jako jinde, jak ukazovala televize ale nic. Ve vinici se nic moc nedá dělat protože sice je zem zmrzlá ale na povrchu tak dva tři centimetry je pěkné blátíčko, nohy v tom kloužou a taky se udělají na botech pěkné bakule a sednout či upadnout do toho, brr. Nejlíp potom vypadá naše malá kníračka, co Vám mám povídat, asi brzo ucpem vanu blátem z ní. Když ona je se mnou tak ráda (a já s ní taky).

Ve sklepě dokončuju stáčení, některá vína to už potřebovala jako prase drbání /či jako sůl. Např. dva SVG z nerezu se mi pranic nelíbily, jako by bez kyselin, nevoněly, chuť taková karamelová, zdály se mi i zoxidovaný. Zvlášť ten jeden, co mu netěsnila ta gumová, vlastně plastová těsnicí pneumatička kolem plovoucího víka, přišel jsem na to až při stáčení (už je to opravené). Po stočení a silnějším zasíření se už oba zlepšují. Naštěstí ten třetí v sudu vypadá velmi pěkně.

Mám v současnosti docela dobrý přehled o vývoji vín v našem sklepě. Důvod mi asi dost opilců bude závidět.

Přechutnávám je každý pátek či sobotu, minulý týden to bylo i ve středu (k té středě se ještě vrátím později), protože se nám nějak hned od začátku ledna rozběhly návštěvy hostů samozřejmě s degustacemi i mladých vín, takže mám přehled někdy i dvakrát za večer. Už mne to někdy i unavuje ale zase je mi velkou odměnou, když vidím i slyším, jak jsou hosté u nás spokojeni. Akorát se musím snažit někdy dělat ty degustace kratší. Jak to mám ale krátit, když po loňské nadúrodě je hodně pěkných mladých vín, k tomu přidáváme synova mladá červená a růžová vína /nevěřili by jste jak pěkné višňové tóny jsou ve dvou André. No pak teprve se leze do archivu.

Snažím se tedy odhadovat náladu společnosti a podle ní přizpůsobovat délku degustace. Například tento pátek přijela opět Honzova Kořínkova kapela a bylo mi jasné, že si také chtějí zahrát tu svoji milovanou dechovku a ne jen pořád degustovat. Když už se tahají s většíma plechovejma nástrojema k nám, ale i klárinetista to neměl tak jednoduché jak by se vzhledem ke klarinetu mohlo říct, viď klarinetisto, ten už k ránu podřimoval v sedě s klárinetem kolmo v náručí, plátkem nahoru no a tak kdo chtěl a šel okolo tak si vrznul- vidíte co se všechno v našem sklepě může stát. Ráno však byli všichni v pořádku, Vy co jste u nás byli to už taky znáte.

Degustovat do rána nemusí být to pravé ořechové ale hrát do rána s dobrou partou muzikantů v naší lisovně, to jo, to Vám šlo Kořínkovci .... A nemusíte mít ani navlhčený ubrousek.

No a k té středě - byla u nás na pozvání jednoho našeho nám velmi blízkého hosta partička lidiček ze Slovenska. Už dlouho jsem si nezazpíval a neposlechl tolik slovenských písniček, naposledy snad na vysoké škole v Lednici. Bylo to také tím, že jeden z nich, Vlado hraje v cimbálovce a já jsem ho při degustaci jednou oslovil "kocůrik". No a zdá se, že mu to už zůstalo. V té souvislosti si dovolím udělat mimořádně něco neovyklého (sklepmistr má zachovávat jistou diskrétnost, ne že by se u našich soudků s vínem či v archivu dělaly nějaké čuňačiny) a překopíruji Vám jeho milá slova, která nám poslal mejlem. Doufám, že mi za to nebude nadávat.

Ešte plný zážitkov z nezabudnuteľnej exkurzie do tajov vína a Vášho krásneho okolia, Vám chcem i touto cestu ešte raz poďakovať za seba, a myslím že určite aj za všetkých mojich kolegov. Verím, že táto návšteva u Vás nebola posledná a ak sa budem pohybovať niekedy v blízkosti Chvalovic, v ideálnom prípade aj spolu s našou kapelou, určite sa ozveme a dáme dokopy nejakú príjemnú akciu. Samozrejme aj s našim spoločným priateľom Ch. S pozdravom: "Kocúrik" http://www.lh-omladina.sk/vlado.html

Nejen Kocúrika ale všechny, kdo s ním tenkrát byli u nás zdraví sklepmistr s bambulkou na čepičce.

Úterý, 13.1.2009:

Dnes jsem našel za lavicí před naším sklepem SVAZEK KLÍČŮ !!!

Pokud je někdo postrádá ozvěte na náš meil adamkovi@bilysklep.cz

Na svazku je červená kulatá kovová malá baterka, kulatý přívěsek Penzion pod zámkem a přívěsek jednoho anglického Muzea.

Případně dejte vědět přátelům.

Pátek, 2.1.2009:

Těsně po obědě jsem šel za dům ženě věšet prádlo (moc se mi nechtělo). Je to na jižní straně směrem k rakouským hranicím a překvapivě pěkně tam i při tom mírném mrazu svítilo a hřálo sluníčko. Prostě pohoda. No a tak JSEM VYRAZIL POPRVE STŘÍHAT VINOHRAD ! To víte dva hektary neošmikáte za dva dny a námezdní střihači to občas nestříhají tak jak bych si přál, t.j. na kvalitu hroznů. Soused Bartoník už má skoro ostříháno, už při sběru ledového vína měl kus ostříhán. No ale protože je teprve začátek zimy a jak předpovídají žabičkáři, bude alespoň v lednu dost mrznout /no -16° ještě moc vinici neohrozí, leda pár oček/ musím počítat s tím, že vinohrad může dost pomrznout. Proto jsem začal s takovým polořezem - to znamená, že nechávám na keři tak tři, čtyři celé dlouhé pruty, které pak po zimě upravím na záložní čípek a tažeň tak douhý, jak bude potřeba podle míry pomrznutí oček a celého keře. I tak se musí odstraňovat dost réví a nešlo mi to tak rychle, jak jsem si představoval. No třeba se dostanu později ke zrychlení.

Bylo tam krásně, sucho, bez sněhu, slunečno (no holomrazy jsou pro vinohrad podstatně škodlivější, než mrazy se sněhovou peřinou ale ta ještě může být) i naše kníračka Borinka, někteří ji znáte z našeho sklepa tam lítala jak pominutá a ani při hrabání myšiček nebyla vůbec špinavá. Byl jsem rád, že tam lítá, protože aspoň drobet vyplaší zajíce, kteří už k mému nemilému překvapení hodně škodí okusem réví u mladých podsazených keřů. To víte, že to nasere (dámy prominou) když ta zaječí mrcha překouše nebo ohryže u mladé sazenice většinou jediný proutek loňského réví, jako stvořený pro ponechání na nový kmínek. Dokonce jsem našel i starší kmínek ohlodaný takřka celý. A to se utěšuju, že jak ten starší kmínek obroste borkou (starší vláknitou a suchou kůrou) tak ho už nebudou žrát. No a ty zaječí mrchy si dokážou při ohryzávání stoupnout na zadní. Uvidíme, zda jim příjde vhod po mně nastříhané réví, co po řezu zůstane ležet na zemi. Bohužel si moc velké naděje nedělám, ony ty mrchy mají pořád radši čerstvé proutky, přímo z keře. Zkusím dát víc vysokých chráničů, uvidíme.

PS Byl tam už řezat i pan Hájek, docela jsem mu záviděl ty jeho elektrické nůžky ale on toho má řezat 12 ha.

Jo a jak jsem byl s ženou o svátcích na projížďce v Rakousku, tak jsme tam viděli v některých vinicích nahoře v drátěnce sem tak zastrčený snopek či svazek réví, někde i dosti hustě. Musím zjistit, co to je a proč to ti rakušáci dělají. Proti špačkům a jiným ptákům aby nezobali pupeny ? - nevím. Až to zjistím, dám vědět. Mějte se hezky, Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou.


Neděle, 28.12.2008:

Ta jiná technologie přináší opravdu nové zkušenosti. Všechna mladá vína se velmi rychle vyčistila a výsledkem je, že jsem se snažil mít všechno do konce roku stočené z kvasnic. ( To rychlé čištění mladých vín je také dáno ročníkem, prostě se letos mladá vína čistí rychleji, než jindy.) V podstatě se to brzké stáčení povedlo, už mi zbývají jen dva nerezy SVG a 100 lt soudek Gewurztramínu. Chystám se filtrovat Rulandské bílé - mám ho mimo jiné asi 150 lt v neplném 200 lt soudku a není ho čím dolít. Tak ho zkusím nafiltrovat do demižonů.

Nemyslete si ale, že mi jde vše ve sklepě tak jak bych si přál. Nedávno mi při stáčení mladého vína z kvasnic vypadla výtlačná hadice na zem a než jsem na to přišel (věnoval jsem se zrovna jednomu hostovi) bylo asi 120 lt RR na zemi. To bolí podstatně víc než o několik dní později rozbitý 35 lt demižon, naštěstí prázdný. Mohlo to být horší, hobokem jsem drcnul do 50 lt demižonu, zaznělo jen jemné křup a už jsem se radoval, že ta padesátka zůstala celá. To jo ale vedle byl ten menší, už je v kontejneru na bílé sklo.

No a teď to podstatné, DNES JSME VYRAZILI POZBÍRAT HROZNY NA LEDOVÉ VÍNO. Ráno bylo -9° tak jsme vyrazili do vinice slavnostně sklízet zmrzlé hrozny. Dopadlo to dosti bídně, dovezli jme asi jen 15 kg RV, ostatní stihli sežrat špačci. Výsledek je jen asi 6 lt (oprava 4.2.2009 - bylo toho 8 lt) moštu o cukernatosti 37° ČNM. No co, takový je život, kousek od naší vinice je lesík a hejno špačků jsem asi před třemy dni viděl i ve Chvalovicích. Asi už hrozny na ledové víno v naší vinici nebudeme nechávat.

Pěkné prožití radosti z povánočních i novoročních dnů Vám přeje Váš sklepmistr s bambulkou na čepici. PS Pod stromeček jsem dostal novou čepici ale zatím bez bambulky.

Pátek, 28.11.2008:

Pokus o změnu naší technologie výroby vín přinesl první pozitivní - ještě nikdy jsem neměl/jsme neměli tak brzy /už asi týden/ čistá a jemná vína, i když jsou ještě na kvasnicích. Například Rulandské bílé je už takřka křištálově čisté, totéž se dá říci i o jednom sudu RR /jen jednom, ostatní RR taková nejsou/. Veltlín také už je pěkně čistý a zdá se, že bude pěkně pepřový. Odkyselený RV vypadá také velmi zajímavě. Naopak SVG z nerezu je pořád ještě beztvarý, aspoň se mi tak zdá. Celkově se zdá, že vína ošetřená novými technologickými kroky jsou už ve většině nádob nečekaně pěkná a dál ve vývoji. No uvidíme, už je začínám stáčet.

Dnes se už nedivím, jako dřív, že ostatní vinaři měli už na vánoce mladá vína stočená z kvasnic a někdy i vyfiltrovaná. Určitě to letos budeme mít i my.

Ale nebojte se, budou u nás letos také i naše vína s původním charakterem, tvrdší, hranatější, rozkvétající až po několika letech v archivu, jak je někteří už dávno znáte a snad i máte rádi. To píšu proto, že například Chozé nedávno při degustaci u nás v archivu vyslovil obavy, abychom nepřestali tvořit ta naše vína s původním charakterem, např. RV který má tak rád.

Samozřejmě jsem velmi zvědav, jak se ta vína vyrobená novější technologií budou chovat v archivu, zda nebudou také rychleji stárnout, když se tak rychleji vyvíjejí jako mladá. Tak za dva roky dám vědět, připomeňte mi to až k nám zase přijedete.

PS. Všechno červené už leží v sudech i nerezu a zraje. André čeká na malolaktické odbourávání kyselin, jen co koupíme výkonější ohřívadlo, to co máme je jen na cca 300 lt. U Vavřinečka se ještě neví.

Tak se mějte fajn, odcházím na noční, je pátek těsně před 18 hodinou no a máme hosty. Váš sklepmistr s bambulkou.

PSPS. Nedá mi to, zdravím ještě přátele ze Skořenic u Chocně (napsal jsem to správně?) i tu partu sadovníků zahradníků ze středních Čech, co dělali sadové úpravy u nového hotelu na Hatích.

Úterý, 11.11.2008:

Už je konec vinobraní i u nás, konečně. 2.11.2008 jsme dosbírali poslední hrozny Ryzlinku rýnského a vlašského. Takřka vše je vylisováno, i Vavřinec a dokončuje se nakvášení André, které se bude lisovat jako poslední. Na dveřích lisovny visí věnec z réví a s hrozny, který jsem dostal na konci vinobraní. Doufám, že tam vydrží dlouho, než opadají listy i bobulky. Ale ve sklepě to jde dál obvyklým tempem, dolévají se sudy a provádí se už první stáčky mladých vín z kvasnic. Vždyť dnes je svatého Martina, dnes si už můžeme přiťuknout z mladým vínem.

Heč, v pátek hrály v naší lisovně DUDY ! A až dnes jsme se rozloučili s polskými hosty a jejich obětavým a perfektním tlumočníkem Luďkem. Zdravíme všechny chlapy i kobiety.

Váš sklepmistr s bambulkou.

Středa, 22.10.2008:

Předevčera se sklidila další vzácnost z naší vinice - Tramín kořenitý - panenská sklizeň, měla 25 ČNM, takže Výběr z bobulí. Protože jsme sazenice této odrůdy sázeli vlastně tři roky po sobě, proto byla panenka nejen vloni ale i letos. No už je to vylisováno a v sudě je 100 lt moštu a 70 lt v demižonech. Asi to ještě odkalím, v demižonu jsou ty kaly pěkně vidět, takže toho bude tak cca 150 lt, to je dvakrát tolik než loni. Aspoň tu dobrotu nebudu muset tak odmítat prodat, jako jste to bohužel někteří už zažili. Ale vše půjde zase do O,5 lt nebo O,375 lt lahviček, taková vzácnost nebude v O,7 lt.

Vedle toho jsme /tedy žena se švagrovou Věrou a jednou sousedkou, já makám v lisovně a sklepě/ sklidili, navzdory mým dřívějším řečem, že už nebude, i to tzv. cuvé - ze starých keřů Tramín + Ryzlink červený. Taky toho je kolem 170 lt. Obě lahůdky dostaly specielní kvasinky pro odrůdy Tramín, Palava a Děvín, tak uvidíme co to s tím udělá.

Ve sklepě se pokouším o revoluci, používám specielní kvasinky na zákvasy, živnou sůl pro kvasinky, co mohu a stačím odkaluju a přidávám skoro do všeho rmutu enzymy - do aromatických Trenolin Bukett DF - Dokonale čistý enzymatický preparát na odbourávání pektinu ve rmutu a moštu. Vyznačuje se betaglukosidázovou aktivitou, pomocí které se uvolňují vázané aromatické komponenty pro víno. Vhodné zejména pro aromatické odrůdy (Tramín, Iršay, Muškát i Müller Thurgau, Ryzlink Rýnský a pod.) - tolik uvádí etiketa. Jsem zvědav, jestli to bude dobré nebo jen práce a peníze navíc. Ještě používám i Trenolin super DF - pektolitický enzymatický preparát bez depsidázové aktivity. Má to také zvyšovat výlisnost a také ten rmut po aplikaci tohohle zřetelně zřídne či zvodnatí. Má to ale několik ale : musí se to přechovávat v ledničce, obtížně se to rozmíchává do rmutu, pří mletí, tedy odzrňování to nedávám, protože se to má lisovat nejpozději do 3 hodin po aplikaci no a to je tak doba na jeden lis, což je tak cca 3 - 4 q hroznů, no a za sobotu se toho sklidí daleko víc. No taky je to nelaciný preparát - balení 50 gr /to je do 5 q rmutu/ stojí kolem 250 Kč. Včera jsme ale v Rakousku,v Holabrunu u Zehetnera objevili 1 lt balení a ta jsou v přepočtu podstatně lacinější než u nás, některé tyhle enzymy, co tam má se aplikují až do dokvášejícího vína. Uvidíme, uvidíme. Co já to na stará kolena zkouším ? Když ale jiní kolegové či konkurenti to požívají také a někteří z nich mají některá vína hezčí než my.

Jo a taky se příroda vycajchnovala, podzim je zatím jak vymalovaný, hrozny zdravé, špačci zatím nic, takže odkládám sklizeň jak se dá. Ve vinici je ještě všechen RV, André a taky není sklizen ještě všechen RR. Syn Petr už v naší garáži nakváší Svatovavřinecké, mělo 19 ČNM. Příroda se vycajchnovala až tak, že máme takřka dvojnásobné sklizně u všeho, přes vysokou úrodu cukernatost osciluje kolem 20 - 22 ČNM, jen Rulanda šedá měla 24 a ty Tramíny 24 - 25. Ta vyšší sklizeň je nejen u nás ale i v Rakousku, včera u Zehetnera zrovna nějaký Rakušák kupoval nějaké nerezy, když jsme si je tam zamlouvali 1x 1000 lt a 1x 500 lt nerezy, budeme je potřebovat, sklep je už takřka plný a to nás čeká nával RV. No nic, v pátek tam pro ně jedeme a něco nám půjčí i dobrý soused Mudroch.

Dobrou noc Vám přeje v 22,18 Váš sklepmistr s bambulkou na čepici.

Čtvrtek, 16.10.2008:

Dnes jen stručně : Dnes večer byl u nás poprve host na kolečkových bruslích, až do archivu přišopřijel. Na té drobet hrbaté hlinitopísčité podlaze to nebylo jen tak. Měl svítivě žlutou pláštěnku, cyklistickou přilbu, sluchátka na uších, dlouhé trekingové hole a na nohou opravdu kolečkové brusle. Skleničky na burčák pro mne a pro něj jsem nesl já, protože jsme šli a jeli na NÁŠ LETOŠNÍ PRVNÍ BURČÁK!!! Měli jsme štestí, byl akorát a super. Byl to pro mne docela nečekaný a mimořádný zážitek. Zrovna jsem dolisovával zkušebně sebraný RR (jen 20,5 ČNM ale poprve s enzymem) když venku před lisovnou, zrovna dost pršelo, jel po nové, dokonale rovné asfaltce docela svižně od Chvalovic tento mladý muž. Na té cestě před naším Bílým sklepem totiž vede jedna z páteřních moravských vinařských cyklistických stezek od Uherského Hradiště do Šatova a pak dál do Rakouska. Na tom bezva asfaltu, kerý vede z Chvalovic až k nám do vinných sklepů už od začátku jezdí dost lidiček nejen na kole ale i na kolečkových bruslích, dokonce tam takhle jezdí i mamky s kočárkem před sebou. Je to vlastně příjemný okruh, ze sklepů po druhé straně potoka Danýže zpět do Chvalovic vede stejná rovná a nová asfaltová cesta. Čast z Chvalovic do sklepů je vyhražena jen pro pěší a cyklisty, takže je na ní pokoj od aut. No a na zpáteční cestě jel zase kolem našeho sklepa, tak jsem ho pozval na ten první burčák. Nebojte, neopili jsme se, jen si pochutnali, oba bydlíme ve Chvalovicích.

Váš sklepmistr s bambulkou.

Středa, 15.10.2008:

Včera večer po lisování se mi už nechtělo psát a teď po obědě /dobrém/ zase ne. Ale přesto sedám ke klábosnici protože mne velmi potěšil jeden včerejší mejl. S dovolením (ono je to v podstatě soukromý mejl a bude to smrdět samochválou) ho překopíruju moment - "Dobry den Adamkovi, jeste jsme u vas nebyli, ale sledujeme vase Novinky na webu uz dobre tri nedele a k nasi radosti jsme o vas slyseli od kamaradu jen to nejlepsi, takze se k vam v listopadu s manzelem uz moc tesime. Jsem holka zvedava a protoze u vas na webu zadne nejsou, pouzila jsem stary dobry Google. Odkaz je strasne dlouhej, doufam ze vam to bude fungovat: http://images.google.cz/... Takze hodne sily a stesti a brzy se uvidime Hana Ceske Budejovice" Přiznám se, že mě to dost dojalo, všechno to tu píšu jen pro radost a Vaše nahlídnutí do naší (mojí a mé ženy no a občas i našich dětí) vinařiny našeho zralého věku.

O tom zralém věku píšu schválně , protože si uvědomuju jak jsme se v mládí něco o vinohradech i vinařství od našich učitelů i dříve narozených vinařů naučili a děláme podle toho ve vinici i ve sklepě. Jenže všechno se vyvíjí, přicházejí nové poznatky i noví vinaři, změnou společenských poměrů vznikla i vinařská konkurence, otevřelo se nám blízké rakouské vinařství i celý svět. No a to co jsem dosud poznal ve škole nebo vinařských závodech Velké Pavlovice, v (dnes už zrušeném vin. závodě) Žamberku, ve šlechtitelské vinařské stanici Opatovská Nová Ves na maďarských hranicích a nakonec i v místním JZD, kde bylo až 240 ha vinic už začíná nestačit, protože někteří vyrábějí ještě lepší vína než my. Objevují se stále modernější technologie a možnosti, také konzumenti našich vín jsou stále náročnější a zmlsanější. Uvědomuju si to velmi a tak i pro vlastní uspokojení dumám co a jak v naší vinařině zlepšit. No a tak už delší dobu uvažuju o bentonitu už do moštu na odbourávání termolabilních bílkovin, malolaktické odbourávání jablečné kyseliny a použití čistých kultur kvasinek do moštů. Dřív to nepřipadalo v úvahu, to jsem ještě chodil lisovat až večer po návratu ze zaměstnání nebyl na všechno čas, v případě kvašení šlo vše spontáně, tedy samo co příroda dala.

TAKŽE .... už včera jsem jeden SVG nerezu zakvasil kvasinkami typu - moment jen co to opíšu z obalu je tam napsáno mimo jiné - SIHA Aktiv hefe 7 (Rieslinghefe) Saccharomyces cerevisiae D 576 Higly activ dry yeast for a distinct Riesling character. Ensure a typical bouquet /uf, to byla dřina to nadatlovat/>> Ryzlink, Müller T., Sauvignon, Tramín červený, muškátové odrůdy << Kvasinky štěpící terpeny, podporují odrůdové aroma, tropické ovoce, ananas a citrus, jsou vhodné pro vína se zbytkovým cukrem. (vzpomínáte na citrusové tóny, mandarinku, pomerančová kůra, grepfruit, banány, ananas a nakonec i kokos v některých našich vínech, pozor některá už jsou vypitá). Tyhle kvasinky mám už od loňska, jenže jsem je už nestihl použít, přesto doufám, že začnou fungovat, když už jsou prošlé. Kvasinky jako jednobuněčné organismy jsou velmi odolné a jako lyofilizované (vysušené) i v přírodě běžně přežívají. No a dnes odpoledne půjdou do Veltlínského zeleného kvasinky Oenoferm Veltliner - sušené kvasinky pro zdůraznění ovocného pepřovitě kořenitého aroma Veltlínského zeleného, tak je psáno na již prázném futrále od nich, protože se už oživují v kýbli v lisovně, stejně jako ty druhé co půjdou do druhého nerezu se SVG Oenoferm Bouquet - Čisté, aktivní ušlechtilé kvasinky, které jsou známé svými aromatickými vlastnostmi. Produkují vysoké podíly tak zv. "ovocných látek a esterů" a přispívá tímto k rozmanité struktuře chuti a vůně. Doufám, že to bude alespoň trochu pravda a třeba VZ bude opravdu pepřový, jak jsme ho u nás už chutnali, ale to bylo jen cca 150 lahviček koupených od pana Hájka. Jeho mošt měl 19,2 ČNM ale už je doslazený na cca 21 ČNM. Nebude tak kabinetní ale drobet víc alkoholu ho bude víc konzervovat.

Už musím běžet, v lisovně se dolisovává ten VZ, kvasinky čekají na rozmíchání do celého moštu - oživují se v teplotě cca 25-30° a pak musí vychladnout, teplotní rozdíl mezi touto teplotou a teplotou moštu což je dnes cca 12° nesmí být větší než 8° . Čeká lisování dalšího SVG, včera ho nedosbírali - ale měl 22°, dnes bude ještě zbytek. No já chtěl napsat jen pár vět. Žena je už hodinu ve vinici se synem a dalšími sousedkami, sbírají ten zbytek SVG a budou sbírat Rulandu šedou, Svatovavřinecké a Tramín jsme odložili, protože hrozny jsou zdravé. To další povídání zítra nebo až příště, třeba jak žena s lahvičkou becherovky jela do Vrbovce byla k paní Zábojníkové si potvrzovat co že to máme za nové odrůdy v novém vinohradě.

Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou. PS Případné překlepy a gramatické chyby budou opraveny později. A později taky něco o těch fotkách tady na našich Novinkách, jak to s nimi vlastně je. PS PS Ještě jsem se vrátil, nevěřili by jste jak ty gatě, co jsem teď oblíkal jsou sladké od moštu, to nosím při práci gumovou zástěru ale znáte to nic není dokonalé a ty ruce od moštu se taky občas dotknou i gatí, rukáv košile se omočí taky, no prostě v tento čas jsem sladký chlapec, ale babky nehrňte se, to je jen chvíli. Taky jsem si při tom oblíkání opět uvědomil, že si musím přidělat ještě jednu dírku na opasku aby mi nepadaly. Ale to nesouvisí asi s vinobraním.

Pondělí, 13.10.2008:

Ten SVG jsme dnes nedosbírali, bylo ho nečekaně moc. K mému překvapení je ho dost na tom 0,5 ha vinice, kterou jsme začali navíc obhospodařovat. Počasí nám zatím přeje, jen se dlouho držely mlhy a mokro v keřích i trávě. Nevěřili by jste jak byla zablácená naše kníračka Bora, tedy přesně Borová voda z Apatiky. Od hrabání myšiček v vinici měla bakule hlíny nalepené nejenom na nohách ale především na svém, správně fousatém čumáku. Sluníčko se objevilo až někdy po 14 hodině ale i to pro duševní pohodu našemu upracovanému tělu velmi prospělo. Byly nám pomoct sbírat tři zdatné sousedky až do 16 hodin a jedna z nich, Lída Kovalská mi pomáhala skládat plné bedny a pytle z auta a vozíku na váhu a pak to všechno vzpírat rukama do mlýnku na hrozny /tedy přesněji do mlýnkoodzrňovače, stroje který pomele hrozny a hned poté oddělí třapiny od rmutu t.j. hmoty podrcených bobulí, které padají pod něj do kádě./až skoro do 18 hodin navečer. Oceňuju její fyzičku a současně jí děkuji za vynaloženou energii. Takže dnes večer stojí v naší lisovně už čtyři kádě plné rmutu ze SVG, aby se naležel a ze slupek jeho bobulí přešlo do moštu a poté i do vína dostatek vůňiček a chutí Sauvignonu, jak jej znáte a máte rádi z našeho i jiných vinných sklepů. Moderní vinaři používají k tomuto naležení enzymy, ale to se pak rmut musí za poměrně krátkou dobu (mám dojem že tak za dvě, tři hodiny) lisovat, no a to já na našem malém lisu o kapacitě 4 q při tom všem sklizeném množství nestihmu. Lisování jednoho lisu trvá cca tři hodiny s plněním i vyprazdňováním. A to je ještě moderní francouzský poloautomat.

Jo a cukernatost dnešní sklizně stoupla těsně nad 21° ČNM (21,2). Bude to předce (píšu to správně ?) jenom pozdní sběr. Představa, že musím všechen ten SVG do pátku vylisovat aby mohli zase naši hosté po degustaci v archivu sedět v lisovně u krbu není moc vábná, ale mám vinařinu rád. Takže zítra dosbírat SVG a pak hurá na trochu veltlínu zeleného, co je v tom novém půlhektaru vinice po Mudrochových.

Dobrou noc a držte nám palce. Od čtvrtka má začít trochu pršet. Váš sklepmistr s bambulkou na čepici.

PS Teď si dám trošku ginu. Ten mám rád ještě z vysoký školy./FINSBURY LONDON DRY GIN - jeho plná lahvička z ledničky vytažená už stojí lákavě přede mnou - vína si užiju od pátku do neděle ještě dost./

Neděle, 12.10.2008:

Dnes odpoledne v cca 14,00 hodin JSME ZAHÁJILI HLAVNÍ VINOBRANÍ. Sice ještě celé dopoledne bylo pošmourno a drobně mžilo ale odpoledne se udělal překrásný den babího léta a my vyrazili na Sauvignon. Bylo nás pouze 7 lidiček ale v lisovně už ve dvou kádích odpočívá 10 q rmutu o cukernatosti pouze 20,5° ČNM. Pouze proto, že v minulých letech to byl vždy pozdní sběr nebo i výběr z hroznů a letos jsme sklizeň ještě o cca 3 týdny odložili. Je to vývojem počasí, které už kvetení révy zbrzdilo a réva potřebuje nejméně 120 dní po odkvětu aby vytvořila slušné hrozny. Uvidíme jak to bude dál, zítra jdeme zbírat další Sauvignon a budu znova měřit cukernatost.

Tak cukr té Chrupky nic moc pouze 16,6° ČNM, co se dá dělat. Loni měla - tedy už si nepamatuju kolik ale byl to kabinet. Už leží v tom barykovém sudě po kokosovém SVG. Mimochodem, už ho (ten kokosový zázrak) asi vyřadím z ceníčku, protože moc rychle ubývá.

Také zdravím přátele, kteří se starají o veřejnou zeleň v Karlových Varech, co už k nám dost dlouho i často jezdí, taky tu společnost ze severu Čech co seděla v pátek večer v archivu a pak u krbu v lisovně s harmonikářem a mojí kytarou, no a všechny, kteří k nám od pátku do neděle zavítali třeba i od Prahy na degustace našich vín a burčáku od pana Hájka /my vlastní ještě nemáme, ani Rulanda bílá a Chrupky z minulé neděle ještě nekvasí/ a nakonec i přátele od pana Nekuly, co si jen odvezli nějaká vína včetně toho André 2007, které jsem jim přirovnával k frankovce.

Dopsáno v 22,18 hod Vašim dnes už trochu unaveným sklepmistrem v čepičce s bambulkou.

Neděle, 5.10.2008:

Až dnes v tuto neděli odpoledne jsme v překrásném sluníčkem prozářeném dni zahájili naše vinobraní sklizní hroznů odrůdy Chrupky bílé a červené. Bylo toho jen troška, asi 350 kg, je to zvážené ale papírek s čísly leží v lisovně na stole. Cukr budu také měřit až zítra. Držte nám palce ať to sluníčko a teplo ještě chvíli vydrží. A taky aby se našemu vinohradu vyhýbala ta obrovská hejna špačků. Už se zase vrátili s návratem teplých podzimních dnů.

Lisovali jsme ale už včera první nakoupené hrozny Rulandy bílé, měla 19,5 ° ČNM cukernatosti, jsem zvědav jaká bude, nemusí být banánová, stačí když bude aspoň medová.

Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou.

Neděle, 28.9.2008:

Tak jsme chtěli dnes odpoledne začít vinobraní sběrem Chrupky bílé a červené. Přesto, že byl dnes nádherný den, sluníčko, teplo, prostě babí léto, nešli jsme na to. Chceme co nejvyzrálejší hrozny pro co nejvyšší krásu budoucích vín. Takže dál pro sebe i pro Vás riskujeme a chceme ponechat hrozny co nejdéle na keři. Však všichni víte - u maminky je i bylo vždycku nejlépe a révový keř je pro hrozen dokonalou maminkou.

Takže , držte nám palce ať se to povede. Bude to asi problém. Dnes ráno už byla jinovatka ale jen ve vsi a na autech. Ale za tu kvalitu to stojí.

Dobrou noc přeje Váš sklepmistr s bambulkou na čepičce, však mne někteří už znáte, nejen po dnešním víkendu.

PS. Tomu muži z Brna,mladšímu než já, co spolu s jinými příjemnými mladými lidmi do dnešního rána popíjeli naše Ryzlinky vlašské ale i jiná vína, vzkazuji, třeba se ta Vaše láska z Vídně ještě umoudří a vrátí. A když ne, vydržte, časem všechno přebolí a potká Vás jiná spřízněná duše.

Úterý, 23.9.2008:

Tak tady je ten seznam portských vín, která jsme v neděli chutnali:

BURMESTER white

DALVO white

CROFT pink

NIEPORT ruby

DALVO tawny

BURMESTER tawny

KROHN tawny reserva

VISCONDE 10 anos

KROHN L.B.V. ročník 2003

KOPKE L.V.B. ročník 2000

KROHN colheita ročník 1998

DOW'S lágrima

Nechtějte po mně hodnocení, připadal jsem si celý večer jako na prvním rande s hezkýma holkama /pro ženský - s pěknejma mužskejma/. Bylo to poprve, bylo to hezké a poprvé, bylo to exotické a nové a nezapomenutelné.Děkujeme Šemíkovi, že jste na nás v tom Portugalsku mysleli a hlavně přivezli ta zajímavá vína.

PS Byli jsme dnes večer s ženou u Pepiho Öllera v Hausdorfu /lisoval právě Veltlínské zelené a sklizeň už má v plném proudu/ pro pár lahví jeho Modrého portugalu, taky nám velmi chutnal, i když ho známe my i Vy, kteří jste ho u nás chutnali. Vzpomeňťe si na jeho tmavou až černou barvu a višňové tóny v chuti. Ten Pepiho Portugal budou mít na svadbě v neděli Táňa a Luboš, naši a synovo už sakra dlouholetí přátelé ze Znojma.

Píši to velmi pozdě večer, takže dobrou noc. Váš sklepmistr s bambulkou...

Pondělí, 22.9.2008:

Dneska jsme s ženou koukli zase do vinohradu. Vypadá to pěkně ale opožděně ve vegetaci, tak o 14 dní. Všechno je zdravé. Stoláky jsou dokonale sladké (furt se chystám koupit refraktometr na měření cukernatosti) a proto začneme sbírat tuto neděli, t.j. 28.9.08 Chrupku a stoláky/ve vinařské hantýrce stolní hrozny na jídlo/. Celkově budeme přebudovávat systém sběru hroznů, protože jsem už doma a můžu lisovat kdy chci, jinak když jsem chodil do práce. Taky proto, že chceme důsledněji sbírat i menší množství hroznů odrůd, které se dřív nerozlišovaly. Trochu bude problém s lidmi na sběr během týdne, protože značná část lidí použitelných na sběr už bude sklízet hrozny v Rakousku a ten zbytek už mají domluvení větší soukromníci. Pokud by někdo z našich hostů měl zájem pomoci se sběrem během pracovních dní, ozvěte se. V sobotu a v neděli to problém asi nebude ale zase si to komplikujeme přijímáním hostů na degustace v pátek a sobotu večer. Nedokážeme jejich zájem o návštěvu našeho sklepa zatím odmítat. Proto taky chceme na tu Chrupku vyrazit až v neděli až hosté odjedou.

Celkově to tedy vypadá, že budeme sbírat celý říjen. Držte nám palce ať vydrží počasí. A nevrátí se špačci, kteří zatím s tím ochlazením zmizeli. Bolelo by nás, kdyby například sežrali pěknou úrodu Tramínu kořenitého, dnes na to byl pěkný pohled. Hrozny jsou ozobané jen velmi vyjímečně a to jen ty nejsladší.

Také pozdravuju všechny hosty, co u nás od středy do neděle byli, zvláště manželčiny spolužáky z gymplu Karlovy Vary a už nyní se těším jak si snimi zahraju na kytaru, musím oživit ještě nějaké další písničky z našeho mládí až zase přijedou.

Jo a ještě jednu zajímavost - včera díky manželům Šemíkovým (to jsou naši a nejen naši vinařští profesionální fotografové) proběhla v našem Bílém sklepě ta již avizovaná exkluzivní DEGUSTACE PORTSKÝCH VÍN. Oni tam byli fotografovat a dovezli odtud i pěknou řádku vzorečků úplně jiných vín, než máme kolem sebe my, například všechna jsou dolihována na cca 21 % alkoholu a byla mezi nimi i vína dosti drahá nejen kvůli svému stáří. Seznam leží ještě v lisovně na stole, opíšu ho sem.

Váš sklepmistr s bambulkou na čepici.

Čtvrtek, 18.9.2008:

Dneska, tedy cca před hodinou jsem dolahvoval RR z nerezu. Už mi zbejvá jen drobet nečekaně měkýho RV a ta již dříve zmiňovaná troška cuvé TR + Ryzlink červený. Taky už je na čase. V okolních sklepích už začíná burčák, my se teprve chystáme kouknout do vinice na Chrupky, určitě budu letos všechnu lisovat na víno a ne na jídlo, když se ta loňská tak osvědčila jako zajímavé a hlavně nečekaně hezké víno. Já vím, víno ze stolních hroznů nemusí každý dávat na první místo ale... Taky jsem zvědav jak odolává vinohrad špačkům. Ve vesnici řádí velké hejno, ty mrchy už žerou věechno, i jablka a dokonce i ořechy. Čtete dobře - i ořechy. Dokážou do něj udělat díru. A to mají kolem vesnice například velké pole slunečnice, spoustu plodů černého bezu atd.

Včera večer jsem po dlouhé době ve sklepě vzal do ruky i kytaru. Kvůli duchodcům z Pece pod Sněžkou. Byli tak příjemní a fajn, že jsem neodolal a přidal se k harmonikáři. Ten se zachoval jako profík, on ním je opravdu, protože už neumím na kytaru zdaleka to co dřív. Přesto se mi to líbilo, už dlouho jsem rytmem nedoplňoval jeho Cikánku krásnou ani dva Ježky. Ty Ježky ale s podstatně menším počtem akordů, než autor coby velký mistr. Škoda že umřel tak mlád, to by bylo ještě překrásných melodií a písní!! No prostě zdálo se mi, že to byl pěkně vydařený večer. Jen se teď budu bát přijet do Pece v zimě až tam zase v Horní Malé Úpě budem lyžovat, tedy já hlavně běžkovat. Byli jsme tam od nich mockrát zváni. Mimochodem nejhorší zážitek z H.M.Ú. z chaty nad kostelíčkem (nejvýše položený kostel u nás) byl, když nám došlo víno na svařák a ta "banda" (co se známe už asi 40 let t.j. dvě kamarádky z naší dávné trempské osady Zlatá kotva Mauda a Boženka s Rosťou, moje žena a naše děti) bez mé přítomnosti DĚLALA SVAŘÁK Z ARCHIVNÍHO RÝŇÁKU, barbaři! Ale to vše je už prominuto a promlčeno, vždyť to známe, absťák či chuť na víno je hrozná věc.

Takže na závěr zdravím ještě jednou všechny naše včerejší hosty z Kerkonoš. Váš sklepmistr s bambulkou na čepičce.

PS Tuto neděli budeme mít v našem sklepě degustaci portských vín, přijeďte !

Pátek, 12.9.2008:

Tak už nervozní nejsem, na třech dříve zmiňovaných sudech už doslova v přítmí našeho Bílého sklepa svítí nové pozinkované obruče. Skutečně jsem se dočkal a přijeli dva chlápci, z auta vytáhli kladiva, vrtačku, nůžkové páky / sakra to je blbost - správně pákové nůžky na stříhání plechu a pásoviny, kulatej dřevěnej špalek a na něm pořádný kruhový kus železa něco jako kovadlinu. No a hlavně už předem nastříhané a správně natvarované a pozinkované (velmi pěkně, hladce a z obou stran/ budoucí obruče.Šlo jim to pěkně od ruky. Do uličky mezi sudy a demižony /tam co stáváte při degustaci mladých vín/ si z kantnýře postavili na jedno čelo sud, párkrát zaznělo kovově buch buch a obruč byla pryč ze sudu. Očistili místo po obruči od rzi co byla pod ní a na to samé místo přiložili příslušnou pásovinu, jeden z nich udělal na příslušném místě budoucí obruče křídou čárku a daváj s tím ven před sklep. Tam nejprve nůžkami ustřihli přebytečný kus za křídou. Konce obruče na sebe pevně stáhli šroubovací svěrkou a šup s tím na dřevěnou podložku. Obruč na příslušném místě provrtali takovou dosti obstarožní el. vrtačkou a hned do dírky vrazili nýt hlavičkou dolů na tu kovadlinku - měla už v sobě jamku pro hlavu toho nýtu. Pak přišlo pár dobře mířených ran pořádným kladivem a i vniřní část nýtu byla do kulata roztemovaná (není na pořádnou češtinu, že). Po prvním nýtu už šla svěrka dolů, už to držel nýt a vrtání a nýtování se opakovalo o kousek dál. S hotovou obručí tradá zpátky do sklepa, nasadit na sud a zase několikrát, tedy víckrát než při sundávání buch buch, buch buch a nová obruč byla na místě. Už také vím, že ta obruč na kraji sudu se nazývá "hlavák", říkali mi také jak se jmenují ty ostatní ale to jsem bohužel už zapomněl. Po zhotovení obručí na jedné straně se sud obrátil na druhé dno, udělaly se stejným postupem zbývající obruče a pak sud usadili zpátky na kantnýře. Pochvalovali si, že je to fajn, že máme sklep na rovině, že před tím byli u Hájků ve sklepě a tam je to ze sklepa velmi strmě do kopce a ještě do několika nezvykle vysokých schodů. Taky bylo zvláštní, že měli už sebou hotový pokladní doklad na celkovou cenu za přeobručení 2x 500 lt sud a 1x 200 lt sud. Takže cena byla dána sazbou za velikost sudu, výměna obručí na těch třech sudech tak přišla na cca 6 300,- Kč. Byla také řeč o nerezových obručích ale ty nedělají, protože jsou drahé a dřevo sudu nevdrží tak dlouho jako ty nerez obruče no a co pak s nimi, když je sud po smrti. Samo, že by se daly použít na menší sudy ale... Bylo zajímavé, že už měli ty obruče poměrně přesně nastříhané na ty ohlášené velikosti sudů a také už i natvarované nejen do oblouku kolem břicha sudu ale především příslušně zešikmené - jak to popsat ? No ten pás obruče musí mít jeden okraj v kružnici menší o něco než ten druhý. Klasický sud na víno či pivo přece nemá stroze geometricky válcovitý tvar ale sudovitý. No a ti chlapi mi potvrdili, že i ty sudy se vyrábí v určitých normalizovaných rozměrech takže oni si mohli už ty obruče nastříhat i natvarovat poměrně přesně předem. Však budete moci sami posoudit jak se jim to povedlo. Zatím si jen zvykám na to jak se blýskají novotou. Podstatné je ale to, že jsem nemusel ty sudy tahat ze sklepa k nim, že přijeli oni k nám a že mám zase k dispozici potřebnou kapacitu nádob pro rychle se blížící vinobraní.

A že už to bude brzy. Už od včera máme ve sklepě cca asi 100 lt vlastního moštu, bude burčák z MM a taky trochu červeného.Ten brzký burčák je aktivitou mojí ženy, lisovali jsme to u Hájků na dvoře v menším lisu, já si náš ještě nechci špinit, jeho čas teprve příjde tak za dva týdny na SVG a vlastně před tím trochu dřív na Chrupku. Vzpomínáte si ještě trochu někteří na Chrupku 2007? Ten první burčák je také tím, že jsme chtěli předběhnout špačky na vinici tedy na viničce nad sklepem a za garáží.

Ve sklepě dolahvovávám poslední zbytek RR 07 a ještě tam čeká troška RV 07 a trošička toho našeho posledního cuvé z Tramínu červeného a Ryzlinku červeného. K tomu R. červenému se Vám musím omluvit. Nepravdivě jsem dříve tvrdil, že je tato odrůda v seznamu našich povolených odrůd, v tom seznamu uvedena není.

Dnes je ve Znojmě první den Znojemského vinobraní, žena tam někde lítá s hosty ale mne to už tam několik let netáhne, je to pořád vlastně stejné ale raději mám "službu" ve sklepě. Dnes už pár lidí ve sklepě bylo, nahodilí cyklisté i známí i nejstarší můj brácha s vnučkami ale ty vnučky už studují na vejšce. Brácha a spol je tu už od pondělí. (Tatíkovi vnuček Pavlovi do Radotína vzkazujeme oba já i s bráchou, že se jeho holky zatím chovají spořádaně a tak jak se očekává.) Jsou to platní pomocníci, například mi pomohli uklidit a přeskládat v archivu tu sesutou hromadu lahví SVG 07 p.s., některé byly i bohužel rozbité, jaká to škoda. K zemi se poroučela jedna kovová zábrana, protože držela víc lahví než se slušelo. No střepů bylo dost ale vypadá to, že nám to příroda letos vynahradí. Ten podzim je přece zatím teplý a slunný.

Váš sklepmistr s bambulkou na čepičce.

Neděle, 31.8.2008:

V tom březnu jsem tu tělesnou pohodu asi zakřikl, tělo nečekaně odmítlo poslušnost, byla i nemocnice ale už se zdá, že se vše vrací do starých kolejí. Proto se omlouvám všem, co sem na tyhle novinky vstoupili a byli zklamáni, že zde nic nového dlouho není.

Během té dlouhé doby šel samozřejmě život v našem sklepě i vinici obvyklým tempem dál, když bylo nejhůř, tak za mne zaskočila žena nebo syn Petr, za což jim samozřejmě děkuji.

Vinice se nám drobet zvětšila, tak trochu proti mé vůli jsme si přibrali cca O,5 ha vinice pod námi a nad námi. Přátelé Mudrochovi (o něco starší než my, ale také velmi agilní) usoudili, že s vinařstvím seknou a tak byl ten kousek vinice od loňska k pronajmutí. Kdyby jste chtěli prodávají i sklep s kompletním vybavením. Letos /to je už cca za měsíc, kruciš/ tak budem sklízet ještě Rulandské šedé, André, Svatovavřinecké, taky je tam i Veltlínské zelené a asi ještě něco. To ale budu vědět přesněji po vinobraní. Taky se těším, že zarodí poprve pořádně Gewürztraminer - doteď nevím jak je to správně česky Tramín kořenný nebo kořenitý?

Abych Vás trochu namlsal připojuji kousek okopírovaného textu o něm - Gewürztraminer - tramín potvrzující svou vysokou individualitu - od zářivé slámové barvy, nápadně aromatické vůně po sušených květech a růžích, až po bohatou a silnou chuť v ústech, která zůstává dlouho svěží a živá. Je skvělým průvodcem k některým předkrmům, těstovinám nebo desertům, ale dá se velmi dobře vychutnat i sám o sobě. Nebo trochu jiná definice - Gewürztraminer dosahuje v Alsasku své celé dokonalosti. Zlatavá barva a hluboká, plná vůně připomínající exotické ovoce, růže, grapefruit a ananas. Obsáhlé, bohaté, komplexní a suché víno. Na patře je kořeněné a velmi trvalé,s tóny mandarinek. Někdy se hovoří o medu, dýňových jádrech, skořici, meruňkách, hruškách, plodech liči nebo růžích. (PS. Ty tóny růží už znáte z našich starších rýňáků.) Tedy už ho malé množství z panenské sklizně roku 2007 mám nalahvováno v archivu a čekám s napětím, jak se bude vyvíjet.

No dosti slibování, důležité bude abych to při zpracování taky dokázal a to bude setsakra těžké. Asi na stará kolena zkusím použít enzymy. Syn loni poprve dělal svoje víno Rulandské šedé, hrozny byly na hranici mezi výběrem z hroznů a výběrem z bobulí, při zpracování použil na radu pana Hájka i enzymy a bylo /vlastně je špicovní. Ale nechtějte ho po mně až budete u nás, to je synovo, to musíte mámit na něm.

Právě dnes jsem četl, že se očekává teplé a slunečné září, tak nám držte palce.

Ve sklepě musím velmi dohánět, lahvuju a lahvuju. No už zbývá jen RR z pětistovky a pak ještě RR z nerezu, trocha RV a drobet posledního cuvé Tramínu červeného a Ryzlinku červeného. Ten už bude v historii našeho sklepa poslední. Letos už očekávám podstatně větší množství sklizených růžových hroznu a toho Ryzlinku červeného už nebude cca 30 - 40 % ale maximálně do 5 - 10 % a to už je v podstatě čistá odrůda Gewürztramineru. Čekám dosti nervozně na bednáře z Bednářského družstva v Brně. Mají nám přijet opravit obruče u sudů /budou dávat nové pozinkované, lepší by byly nerezové ale ty zatím nedělají/. Už mi praskly u třech sudů. U vlašákové dvoustovky a jedné pětistovky to je vnitřní jedna obruč a sudy zatím drží obsah. Ale šestistovce praskla obruč krajová, ta co drží útory sudu, tam bych se už bez opravy bál víno dát. No a jak to vypadá, kapacitu nádob budeme potřebovat.

Tenhle víkend jsem byl s hosty sám ve sklepě. S těmi od Toužimi to šlo z pátku na sobotu fajne, dokonce jsme čistili jedné slečné brýle Sauvignonem 2005 (ale jen kapku na ubrousek). /Žena byla s Annnemarií Koller prezentovat v pátek a sobotu (už asi potřetí) jejich rakouská vína na výstavu vín do hotelu Zlatá štika v Pardubicích./ Ale pak v sobotu před polednem jsem měl nečekaný fofr. Toužimáci (ale s nimi byli i lidičky odjinud) se už pomalu chystali na odjezd a najednou se před sklepem naráz sjelo asi 50 cyklistů. Dvě samostatné party. No a já byl na všechno sám. Naštěstí skleniček bylo akorát, všichni dokázali chvilku počkat no a pak už ve sklepě a v archivu jsem si s nimi poradil. Zdá se že nakonec byli spokojení a já je všechny tímto dnes večer všechny nejen od Plzně zdravím a slibuji že Modrý Portugal od Pepiho Öllera zase bude.

No chtěl jsem toho napsat ještě víc ale to by bylo i na Vás dnes hodně, takže příště třeba o tom, jak jsme se prokopávali do nově koupeného sklepa.

Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou.

Pátek, 7.3.2008:

Všem se omlouvám za nečinnost na těchto stránkách ale jako novopečený penzista(od listopadu 2007) se pomalu převádím na jiný životní režim. Nic se ale nebojte jsem naprosto v pořádku jak tělesně tak i duševně. Jen si zvykám, že už jsem tak zvaně na druhém břehu řeky, proti mým bývalým kolegům z práce. Budu se snažit co nejdřív začít opět popisovat novinky z našeho Bílého sklepa i vše co s ním souvisí.

Opět Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou.


Úterý, 2.10.2007:

Čas nás zase trošku popostrčil, mezitím zase přijelo pár hostů i starejch známejch okoštovat dobré vínko, poslechnout si sklepmistrovy řeči např. o víně typu (dámy prominou) "posraná pampeliška" vzpomínáte, ti kdo jste u toho byli? Nebo jak sklepmistr na závěr tříhodinové degustace nemohl najít meruňkovici ? No to je všechno už minulostí.

Minulostí jsou už také hrozny Rulandského bílého 2007 o cukernatosti 22° stupňů ČNM. (hurá našel jsem na klábosnici znak °, už nemusím vypisovat trapně, že se jedná o stupně)Tyhle hrozny dovezl pan Jurák a to je ten, jehož RB (po staru BB) byl grepfruitový v roce 2000 nebo připomínal v roce 2003 přezrálé banány no a jeho BB ročník 2006 je některými hosty definován jako medový či přesněji badyánový /badiánový ?/ - teď jsem si vygůgloval pod pojmem badián spoustu odkazů ale nahoře jako první bylo uvedeno "Měli jste na mysli: koření badyán" takže je to jasné. Pro pána jána, o něco níž byl také odkaz "zkoušeli jste fetovat koření ?" No to je už lepčí fetovat dobré víno, věřte mi.

Také máme ve sklepě už i vlastní produkci : Letos jsme pozbírali před týdnem všechny stoláky z naší vinice, vlastně to byla z 90% Chrupka bílá a růžová, mělo to k mému překvapení 20° cukernatost. Možná, že na to mělo vliv, že to sbírali manželky spolužáci z gymplu Karlovy Vary, třeba měli sladké ruce. V ten samý den mi pomohli posbírat i to Bago za garáží ale tam už nás předběhli špačkové. V normálních létech ho bývá tak 150 lt (samozřejmě jen a pouze na vypálení na vínovici) a letos ho je tak cca 35 lt.

Apropó, ti špačci jsou čím dál tím větším problémem, protože ..... Např. letos je dosud překrásně slunečno a bylo by velkým hříchem sklízet už hrozny, když stále nazrávají. Ale k čemu mi budou přezrálé hrozny ve vinici, až tam nebude hlídat hlídač s flintou proti špačkům !? Jejich hejna jsou už neuvěřitelně velká, až hororově velká. Určitě je jich v jednom hejnu víc jak tisíc, což je podmínkou od zákonodárců, aby se do nich mohlo vystřelit broky. V tomhle počtu tihle braši dokáží vinici obrat o hrozny během několika minut. Takže ač nerad, už tuto neděli sklízíme SVG a současně i TR, za týden RR nebo RV, a za týden to poslední, co tam zbyde. Vždycky jsme naposled sbírali RR ale letos přemýšlím o RV, to se ještě uvidí. No a do toho ještě napětí, jaké bude počasí ? Zatím navzdory rosničkářům ještě tady u nás okolo Znojma stále svítí sluníčko, ačkoliv mělo podle nich už pršet. Pesimisticky tipuji, že zítra už tak hezky nebude. NO UVIDÍME ZA TŘI TÝDNY AŽ SNAD BUDE VŠE POZBÍRÁNO. Dám Vám vědět až se vzpamatuju jako čerstvý důchodce s tý dřiny kolem sklizně a hlavně lisování.

PS Už máme dobré burčáky a protože sklízíme pozvolna a co nejpozději, tak budou ještě do půlky listopadu. Na rozdíl od jiných výrobců, kteří jej vyrábí hlavně na kšeft. Já je mám raději přetvořené až v dobré víno.

Váš prostořeký sklepmistr v čepičce s bambulkou.

Čtvrtek, 20.9.2007:

DNES JSEM OZNÁMIL ŘEDITELI MÉHO ( to zní hrdě, co...) ÚŘADU, ŽE OD 1.11.2007 ODCHÁZÍM DO DŮCHODU.

Dnes jsem vylisoval Moravský muškát, měl 17,5 stupně cukernatosti, no je to málo, loňskej měl 22 stupňů, však někteří víte, jak voní a chutná, ale buďme spokojení, budu dělat všechno aby z toho bylo pro vás zajímavé víno. Na druhý straně, když za mnou dnes večer přijela žena, tak zářila, jak to v lisovně překrásně voní muškátem. No přeju si aby to vonělo ještě zítra, až přijedou její spolužáci z gymplu na už několikátý sraz po škole. Těším se na ně.

MT se začíná rozjíždět, ale ještě je to sladký burčák.

Znojemské vinobraní jsme přežili bez úhony s našimi hosty u nás ve sklepě, jen se vyskytl malý problém, po jedné degustaci jsme ( tedy já jsem nemohl) objevit meruňkovici ale nakonec se to povedlo, vzpomínáte, co jste u toho byli ?

Už budu končit, vedle mne příjemně hraje rádio a já už dopil ten RV 04 a myslím si, že jsem tu už nakecal dost - je 23,49 hod. Zejtra musím ještě vstávat do práce, no už to dlouho nebude, snad se s tím vyrovnám, že BUDU !!!!! DŮCHODCE.

Ale ostatní se s tím vyrovnali taky a to neměli vinohrad, vinný sklep, dobrou ženu a vás, přátele, kteří k nám jezdí mi pomoct vypít ta dobrá vína co nám vinohrad přináší. Už kecám, takže dobrou noc.

Váš sklepmistr s bambulkou.

Úterý, 11.9.2007:

TAK MÁME VE SKLEPĚ PRVNÍ HROZNY !

Včera jsme dovezli první letošní hrozny. Je to MT z Havraníků, jsou pěkné, zdravé a očekávali jsme cukernatost kolem 19 ČNM. No člověk musí být skromný, udělal jsem večer jen jedno měření moštoměrem pujčeným od souseda /rozbíjím moštoměry poměrně často, ten poslední na konci lisování loni a ještě se nekoupil nový/ - dalo to 17,5 stupně. Protože je to MT tak byly večer hrozny jen pomlety a odzrněny a nyní leží v kádi, aby chytily tu jedinečnou výraznou vůni i chuť MT z našeho sklepa. Uvidíme, je jasné, že úrovně MT 2006 (pozdní sběr) nedosáhnou ale.... Dnes navečer se budou lisovat, tak to ještě párkrát přeměřím, jestli ten cukr náhodou o trošku nestoupne.

Včera jsem konečně naložil k vypálení na vínovici na vozík za auto to BAGO, co jsem vždy ukazoval Vám jako vzor nepěkného vína s křísem z hybridů první generace ze začátku minulého století. Dnes už máme daleko kultivovanější hybridy, ale už se jim správně a líp říká rezistenty či polorezistenty t.j. že jsou odolné proti révokazu a perenospoře a padlí. No takže žena to BAGO ráno vezla do pálenice, těšte se na vínovici na závěr degustací.

PS Mamka dostala po té drobné operaci kolena před asi 14 dny dnes nějakou speci injekci do kolena (brrr) na jeho promazání a tak nebude dva dny chodit. Taky se od pátku vzpamatovává od její speciality -velmi silné migrény, tak není moc k použití, myslím na pomoc ve sklepě. Nehodlám jí lichotit ale je to bez její pomoci těžké jak včera /nic moc neunese/ při mletí tak i při starání se o hosty po degustaci v minulém pátku a bez ní i v sobotu. No a dnes ještě ta injekce, doufám, že hosté co se v tomto víkendu těší k nám i na Znojemské historické vinobraní budou mít pro naše obtíže pochopení a některá děvčata mi alespoň nakrájí chleba a sýr na kostičky k degustaci. Aby to nebylo málo tak v pátek jedou se synem Petrem na pohřeb tetě Lidce do Hradce Králové.

Čtvrtek, 30.8.2007:

Všechny Vás prosím, mějte strpení, nějak se to moc rychle hrne, nestačím se s vámi podělit o zážitky. Ve vinici je zatím vše v klidu a pořádku, proběhl ještě poslední postřik proti perenospoře, čekáme až uplyne ochranná lhůta a půjdeme sklízet stoláky na jídlo eventuelně na burčák. Jednu chvíli jsem se bál, že v důsledku konečně přišlých dešťů budou praskat bobule ale stalo se to jen u pár keřů stolních odrůd co máme za barákem.

Po neděli už kupujeme první hrozny, asi v úterí první Mopr a za týden ve středu MT a tak to už vlastně začne, sběr a pak lisování.

Ve sklepě lahvuju jak blbej, ještě mi toho dost zbývá. Ještě štěstí, že jsme koupili vedle nás ten nový sklep, dobře se to tam ukládá ale taky se tam dobře rozbíjí hlava ale o tom až příště. / to další sem vlezlo nedopatřením tajúplnou IT technologií zkopírovaná část mejlovýho dopisu mojí ženy - ale je i tak je to součástí našeho sklepa ....

(( Jó - v Rakousku jsme koupili ty báječné, Hájkem opěvované, pastičky na myši. Prodavač zdůrazňoval - nedávat žádné potraviny!!! Je tam hmota trvalá, která je přiláká....Tak dobře, nastražili jsme jich několik, samozřejmě tak, aby se nechytila Borinka,/naše mladá kníračka/ první pastička zmizela - myš utekla i s ní - tu jsme zatím nenašli))

Zdá se mi, že bohužel ta myš už někde na začátku sklepa někde pěkně smrdí. - ale nebojte, moc dlouho to smrdět nebude a až do archivu to cítit nebude/

Váš sklepmistr s bambulkou. - čepičkou

PS píšu to trošku dost ovíněný, díky za pochopoení. Dobrou noc.

Neděle, 8.7.2007:

Ty dva svátky za sebou by se měly zakázat. Spolu se sobotou a nedělí to byly čtyři dlouhé dny volna, což pro náš sklep bylo velmi hektické a vysilující.

Tak popořádku : Už dlouho před tím, než tyto volna přišly, si je zabukovala (pardon česky správně zamluvila, vidíte jak se ta čeština nenápadně zaneřádila nečeskými výrazy)ústy Miloše Jakeše !! nikoli Milouše, prosím o důsledné rozlišování. Je velmi milá a rozličná společnost lidí (Laco přijel jako vždy od Pezinka ale zamaskován v autě s rakouskou poznávací značkou, zněla tam i manželská polština Zbyška s pěknou babou, ono jich tam bylo víc ale tahle byla obzvláště vypečená - doufám, že od ní či od Zbyška nedostanu po hubě za upřímnost), která k nám jezdí už asi devět let, přitáhl je právě Miloš a všichni jsou už naším Bílým sklepem výrazně poznamenáni. Už proto, že jako jediným je jim umožněno zúčastnit se konání zvláštní akce. Ne, není to opékání mimořádně velikého prasátka, či klokana, nebo závod v rychlosti vypití dvoulitrové láhve starého vína ale jedná se o KOPÁNÍ SVÉ ARCHIVNÍ CHODBY. Už před asi třemi roky, kdy přijeli na prodlužování pískovcové chodby našeho cca 18 let starého nového archivu jsem jim nabídl aby si vykopali svouji chodbičku. No a tak vždy jednou za rok přijedou s kolama a někteří i s rodinami (bóže jak ty Milošovy děti Maruška a Jenda vyrostli, už abych se Marušky začal bát, jak je to hezká děvčica). Miloš si přiveze mimo byciklů na střeše auta ještě jednu zbíječku, my zajistíme vlečku před sklep, dvě kolečka a lopaty ve sklepě jsou trvale a už se kope a vyváží. Takže se odvezly dvě vlečky čistého, velmi jemného písku pro další použití ke staré vodárně na obecní skládku orníce, bylo toho 2 x přes 100 koleček. No a chodbička je asi 10 m dlouhá (kruci musím jim to změřit jak to udělali velké a dlouhé, pak Vám to sem prásknu) a je připravená aby v ní pan Šerka, náš zednický mistr, postavil police pro lahvičky pěkných vín. Má v tom stavění regálů v našem sklepě praxi, v archivu už postavil tak cca 25 m těchto polic, mimochodem je jich zase málo, protože jsou skoro všechny plné. Samozřejmě kopali jenom jeden den, taky se jezdilo okolo na kolech (Miloš je mistr v plánování neuvěřitelných tras), Laco vařil v hrnci venku na ohníčku svůj pověstný guláš a na druhý den ještě i praženicu, no a degustovalo se, co kdo chtěl akorát se mi skoro nelíbilo, jak rychle se vrhli na čerstvě nalahvovanou MT 2006 Pozdní sběr. Nejméně dvě bedny toho vymlaskli, kruciš, to jsem si vychoval vožungry. Ale zase tam měli velice pěknou 12 strunnou kytárku a dobré kytaristy, lepší už než já, stárnu no a co, ale jeden z nich byl přímo mistr. Bohužel ze soboty na neděli jsem s nimi už nevydržel až do rána (noc před tím jsme hráli u ohníčku u chatek u hřiště ve Cvalovicích až do rána, šel jsem domů asi po 3 hodině. Kluci, vzpomínáte, jak Miloš dokázal v naprosté tmě vždy najít pořádný kus dřeva na oheň a jak jsme měli pro nás čtyři chlapy poslední dvě lahvinky té dobré MT 06 P.S. a neměli OTVÍRÁK ? Vrazit špunt do lahve nešlo, lahev byla pro archivaci velmi plná ale špunt jsem nakonec vydloubal bezpečnostním klíčem od bytu, ten byl dlouhý ale po mé snaze i ohnutý do oblouku. No narovnal jsem ho tak že jsem se dostal i do bytu a postele).

No a protože to byl mimořádně dlouhý víkend, nahrnuli se průběžně ještě jiní hosté, třeba cyklisté projíždějící před naším sklepem po cyklistické stezce a nahodile zastavení mojí průpovídkou "POĎTE NA POHÁREK", zděděné před mnoha lety od jednoho starého vinaře stojícího před sklípkem v Kobylí, když jsem jel na kole okolo - to jsem měl čerstvě po vysoké škole. Mimo cyklisty ohlášené i neohlášené přijeli i dvě party zvláště milé (no vlastně milé byly všechny).

Jedna z nich byli motorkáři (kolik jich bylo ? asi 5)na pěkných čtyřkolkách, spali ve Chvalovicích v Alt Hotelu, kde se dali na dvůr zamknout i jejich miláčkové, před naším sklepem nebylo vůbec místo. Na druhý den zmizeli před polednem směrem na Šatov, protože je tam čekala prohlídka dělostřelecké srubu naproti hospody u Fandy - už jsem o něm psal dříve v souvislosti narozenin syna.

Velmi mile mne však zaujala jiná, velmi milá nečekaně zvláštní parta. Samí chlapi, bylo jich 7, takoví akorát zralí, protože jim bylo tak mezi 40 až 60, nebo 50 lety. Představte si ale že v dnešní době CHODÍ PĚŠKY A SPÍ POD ŠIRÁKEM, ti přišli k nám do sklepa pěšky ze Šatova, kam přijeli vlakem. Vyvedli mne trochu z míry už při příchodu, měli všichni unisex oblečení, pěkné, příjemně zelené monterky typu overal, se žlutým pruhem přes břicho či někde tam nebo vejš. Ta jejich banda takhle chodí už dlouho (podle řeči jsou to všechno poctivě pracující /ctihodní (možná)/ otcové, kteří se kdysi seznámili při obnově chaty jednoho z nich). Takže v sobotu večer byla s nimi nečekaně pěkná degustace, vínu totiž rozumněli velmi. Ale ráno v neděli asi v 9,30 hod., bylo to velmi pěkné slunečné ráno, takže se jim asi pod širákem u nás spalo dobře, už pohodově sbalený bágly, seděli u stolu před lisovnou. Stůl měli bohatě prostřený ze svých zásob ale mimo těch zásob jídla tam měli maličkou pleskačku třešňovice/višňovice a ta to všechno spustila. Po mém příjezdu (na kole) mi nabídli hlteček tejto medicíny. To byl impuls k pěkné degustaci našich vínoviček, meruňkovic, i kalvados tam byl i stará slivovice. Dokonce jsem se od jednoho z nich, profi chemika z laboratoře dozvěděl hodně o výrobě destilátů. Po ochutnání jejich elixíru jsem přišel ven ze sklepa k tomu jejich stolu na raním sluníčku v přírode s první vínovičkou (rok starou 52 %) a oni skoro jako na povel vytáhli takové malé skleněné půlitříčky, tak něco do půldeci, někteří ho měli zavěšený šňůrkou na krku. Jeden měl miniutarní miloučký nerezový plecháček velikosti většího náprstku a další pěkný zdobený cínový pohárek. Byli prostě zkušeně vybaveni skoro na všechno, i na kořaličku. Velice pěkně se mi s nimi pobylo, místo snídaně od mamky jsem od nich dostal kousek chleba a máslově měkoučkýho špeku, byla to radost,to popíjení - to nebylo popíjení - TO BYLO MLSÁNÍ !!, děkuju jim za to ještě i teď. Odešli pěšky v pohodě zpět do Šatova na vlak a mě se po nich, proč to nepřiznat ještě trochu stýská.

Jak to obyčejně bývá až v neděli odjeli všichni hosté jsme po nich vše uklidili a jeli domů na oběd. Ale to nebylo všechno, odpoledne jsme ještě měli soukromou párty s Vobornými, jejich dcerou Marcelkou, jejím mužem a hlavně s jejich velmi živými vnoučaty. V podvečer se u nás ještě stavili si na odjezdu domů koupit nějakou lahvičku jedni cyklisté, co už u nás v tyto dny byli. No ale stejně nakonec jsem podvečer strávil s jedněmi mladými lidmi, co počkali až se to u nás všechno zklidní. Spí ve Chvalovicích, takže to byl nečekaně pohodový klidný podvečer, nejprve degustace, nějake vzorky byly po předchozích hostech, něco se otevřelo nově a pak jsme seděli v teplém bezvětrném večeru před sklepem a povídali si. Při tom Marceliny děvčata (3 a 6 let ? je to Marci správně?) pobíhala kolem a dělala s bzučením vosy. Vosu dělal i Marcelky muž, ten si k nám chodil pro skleničku vína každou chvíli. Nakonec jsme si na kolech projeli celou sklepní čtvrt a já jim říkal něco o historii, osudech lidí i jejich sklepů, ukázal jim sklepy po opilcích, vyjeli jsme nad sklepy a koukali s mým kecáním co kde je po okolí. Někdy po 21 hod. jsem je na kole doprovodil do Chvalovic a doma usnul jako špalek. Takže se loučím s pozdravem těm posledním hostům - ta mladá slečna co pracovala jako zdravotní sestra na ÁRU nemocnice v jednou jihočeském městě a bude pracovat v Lázních Poděbrady - a ten mladý muž co se stavebním vzdělání pracuje v automobilce - ať je Vám spolu dobře i po celý život.

Pápá, Váš sklepmistr s bambulkou.

PS. Pokud Vám to moje povídání připadá dlouhé, promiňte. Píšu to tak, jak mi vzpomínky na tyhle volné dny jdou hlavou a to jsem se nezmínil o ostatních hostech, třeba o jiných cyklistech či tom bohémsky příjemně vlasatém mladém muži, který prý u těch kytarových exhibicích jednoho z Jakešovců krásně zpíval. Ale to já už zíval doma v peřinách. Mamka byla u toho zpívání s nima až do konce ale zato pak usnula unavená v autě před barákem, nakonec si v 6 hodin ráno vlezla, jak je jejím zvykem pro relaxaci do vany s teplou vodou a tam to trochu dospala. Pro případné vrtáky dodávám, že usnula únavou nikoliv z alkoholu, protože občas vozí hosty do pelíšků i do Znojma či do Hepistaru ve Hnánicích, tak při těchto akcích nepije. I já se občas učím dělat degustace bez pití, na sucho, což asi pijáci nepochopí ale je to tak, občas si potřebuju i od těch pěkných vín odpočinout. Jak říkávám hostům, všeho moc škodí, jedno či alkoholu, sexu nebo dobrýho jídla, to pak není pěkný ale dřina.

No to podstatné - je nalahvovaná MT, pozdní sběr 2006 i MM, P.S. 2006 a chystám se začít lahvovat asi už dnes SVG, Výběr z hroznů 2006, ten z vodovodního kohoutku, vzpomínáte? Nové čisté lahve čekají ve sklepě, tak ať do nich nenapadá nějaký bordel. Musím lahvovat i proto, že příští týden jedeme s přáteli na Slovensko na dovolenou spát do hor do nějaké dřevěnice. Já jedu samozřejmě na svém čopříčku Honda Shadow VT 650 C.

Vinohrad je zatím v pořádku i když prý se sem na Moravu žene nějaká divočina s deštěm a kroupami. Uvidíme, jestli nám a našemu vinohradu Pán Bůh zdraví zachovati ráčí, když už občas jsou mu vzývána při bohoslužbách naše mešní vína. (Přívlastková vína jsou vlastně mešní vína, to je trošku jiné než košer vína, tam je to trošku složitější ale o tom až někdy příště.

Úterý, 3.7.2007:

Opět mám výčitky svědomí, že jsem už dlouho nepsal na tuhle stránku ale nějak tak ten náš život běží kolem nás velmi rychle. Ve sklepě každý víkend někdo je a tak to nějak rychle ubývá. Například před 14 dny v našem sklepě slavil 30 - té narozeniny náš syn Petr.

Musím mu pochválit jeho pěkný nápad jak své narozeniny zvýraznit. OBJEDNAL SI SOUKROMOU JÍZDU VLAKEM Z BRNA DO ŠATOVA A NA DRUHÝ DEN ZPĚT. V Brně je pár železničních nadšenců a jeden z nich vlastní mimo jiné starší motoráček tedy přesněji motorový vůz řady 240 a je možno si u něj objednat zvláštní jízdu kamkoliv. Jeli jsme (část naší rodiny) s nimi až ze Znojma ale i tak to bylo překrásné. Jednak nám přálo počasí, úsměvné bylo i to že se všichni v tom zvláštním vlaku znali, vařily se tam klobásy, samozřejmě bylo i naše víno, cukroví, byl tam i jeden nočníček pro miminko - no těch malých capartů tam bylo víc ale ten nočníček byl jedné malé slečny a ten se nepučoval. Taky tam bylo pár ještě nenarozených miminek, tedy již zřetelně viditelých na vnějších tvarech bříšek budoucích maminek. Při jízdě se na chvíli zastavilo na znojemském viaduktu pro fotografírování a filmování překrásných pohledů na historické město Znojmo a okolí, jak jsem už předeslal bylo moc hezké slunečné počasí.

Po příjezdu do Šatova motoráček zacouval na vedlejší kolej aby tam přenocoval do příštího dne a kdo chtěl, což byli skoro všichni, vyrazil do krásně obnoveného dělostřeleckého srubu, tedy pevnosti z konce první republiky (což má také na svědomí pár nadšenců), kdo se chcete tam také podívat, tak je to v Šatově naproti hospody u Fandy, kde část účastníků narozenin také mohla pobýt. Protože nás bylo moc cca 50 lidí - nepočítal jsem to ale jiní ano - tak se šlo do bunkru na dvakrát, druhá skupina zatím navštívila vyhlášený Malovaný sklípek v Šatově.

Po tomhle programu se šlo pěšky ze Šatova k nám do Chvalovických sklepů polňačkou podél potoka Daníž, což je cca asi 3 km. Aby hosté nepadli únavou, byl zřízen asi uprostřed této cesty občerstvovací bod zvaný "U Hájků v hájku" . Pan Hájek s rodinou, naši velcí přátelé, tam pod stromy zaparkoval za traktorem zapřaženou kárku a nabízel kolemjdoucím občerstvení v podobě vín mnoha odrůd ze svých vinic (má jich cca 12 ha - to je konkurence což).

U nás ve sklepě to pak probíhalo skoro obvyklým způsobem, navíc byly dlouhé gratulace našemu synovi ale i jiným oslavencům ale mimo jiné se také opékalo prasátko na rožni, už jsme ji u nás měli pro hosty dost ale tohle bylo obvzláště dobře vypečené. Pro množství hostů jsem dělal asi tři degustace a ještě poté udělal venku před sklepem degustaci svých překrásných vín (těžko se mi to o konkurenci říká, ale je to tak) pan Hájek. Poznámka : mezi mnoha dárky od přátel (například funkční model parního stroje, malý model toho motoráčku co nás vezl, prý to byla fuška ho v modelářských potřebách sehnat, také třicetilitrový demižon červeného vína od Mudrochů, sousedu ve sklepě, což byl problém pak co s ním) dostal syn od rodičů kožené motorkářské kalhoty ale ty se dodnes hledají, nemůžeme je zatím najít, nejsou po předání oslavenci k nalezení. Ne, ne, nemá je dosud na sobě, skutečně je nemůžeme doma najít, ještě se bude prohledávat lisovna. To jen tak na okraj.

No na druhý den se šlo zase pěšky do Šatova na nádraží a zvláštním vláčkem hupky dupky až do Brna. Kdo potřeboval, byl tam dopraven auty samozřejmě. Byl to velmi pěkný víkend, což mi určitě potvrdí i ti co tam byli.

Ono to vlastně začalo všechno /z mého pohledu, nikoliv hostů a oslavence/ už úsměvnou historkou na nádraží v Šatově.

To bylo tak : Aby byla nějaká auta k dispozici hostům až přijedou tím zvláštním vláčkem do Šatova, a taky abychom se i my rodinní příslušníci a pracovní komando tím vláčkem svezli - jeli jsme nejprve ráno auty do Šatova na nádraží a pak normálním vlakem do Znojma. No když chcete jet normálním vlakem, musíte mít také normální jízdenku. Takže naše mamka se jala venku kupovat listky u okýnka takového malého venkovského nádražíčka (ale pozor je to i železniční hraniční přechod s Rakouskem, sídlí tam i příslušní příslušníci). Vlak z Retzu už přijel, vše je nachystáno k řádnému odjezdu a mamka pořád hlavu v okýnku a kupuje těch 8 či kolik lístků na vlak do Znojma. No muselo se na ni čekat - a teď to vyvrcholení - protože paní pokladní nevěděla kolik má stát lístek do Znojma pro našeho psa - dva měsíce staré štěně knírače. No vláček nabral malé zpoždění a my se pak ve vlaku pořádně zasmáli. PS Psa ta jízda stála 1 Kč na kilogram své váhy, t.j. 8 Kč.

Ve sklepě začínám blbnout, musím lahvovat a lahvovat. Některá vína by už dávno měla být v lahvích, např. Moravský Muškát pozdní zběr ale i SVG výběr z hroznů, ten zvlášť. Takže mamka naváží lahve a já po návratu z práce stojím u filtru, u lahvovačky a zátkovačky a plním a zátkuju a odnáším bedny s naplněnými víny na dočasnou hromadu a přináším bedny s novými lahvemi a plním a ...

Mám problém s časem i věkem. S časem je to tak - v pátek, sobotu i v neděli máme hosty, tak to se běhá kolem nich. V neděli odpoledne se z toho vzpamatováváme, já někdy jedu na večerní mši do kostela ve Znojmě už kvůli relaxaci a varhaní hudbě. V pondělí nemůžu sklep ani vidět takže v úterý po práci navečer do sklepa, tak stejně pokud možno i ve středu i čtvrtek. Občas i jiné práce například pokosit trávu kolem sklepa či baráku, něco ve vinici - tam teď zuří boj s perenosporou, jsou ideální podmínky pro její rozvoj.

Ale tenhle týden se mi už v pondělí t.j. včera podařilo večer nalahvovat skoro 200 lt MT, pomáhal mi (přinášel bedny s prázdnými lahvemi z lisovny) jeden host, vlastně už je to přítel, ten pán Šimík co nám se svou ženou fotografoval na svadbě dcery Štěpánky. Jeho hezká mladá žena čeká miminko, tak už nechce nikam moc jezdit a tak je u nás na pracovní cestě on sám (fotografuje tu v okolí nějaké vinařské zajímavosti a vinné sklepy či zákoutí a spí na lisovně).

No a dnes odpoledne jsme se věnovali zajímavé společnosti z Plzně. Víte já jako sklepmistr nepovažuji za vhodné se hostů vyptávat co jsou zač, odkud jsou či co dělají. Jen se snažím rozpoznat míru jejich znalostí a zkušeností o víně abych tomu pak přizpůsobil styl degustace a povídání okolo vína vůbec.

Takže o těchto hostech jsem jen věděl, že jsou nejdříve ve vinicích Ječmeniště, co patří fy EKO Hnízdo. Ta firma tam si upravila takový miniaturní hrádek Lamperberg na zařízení pro degustace. Ten kamenný hrádek je jedna malá kulatá věžička a asi dvě místnosti, ale stojí uprostřed krásných velkých vinic přímo u rakouských hranic. Je od něj nádherný rozhled na to moře vinic kolem, navíc v pěkně členitém terénu. I já domácí tam rád občas zavítám, vždyť jsem tam měl jako hlavní vinař na starosti i vinice JZD ale převaha patřila Statku Znojmo, nyní EKO Hnízdo.

Měli přijet v cca 13 hod. dnes po obědě ale víte jak to bývá, zvláště u dobrého vína, zdrželi se a přijeli až kolem 14 hod. Takže jsem jim udělal na dvakrát degustaci, povídali si přitom o víně i o životě, poseděli jsme značně zmrzlí i v archivu (venku bylo řádné horko a tak někteří /i některé/ toho na sobě moc neměli). Žena se zatím starala o ty co seděli venku před sklepem na sluníčku. No samozřejmě se to u mne ve sklepě protáhlo také až mi žena pak hudrovala, že jsem je moc zdržel. No ale až skoro na závěr z nich vypadlo, že ten robustní chlapík - děvčat bylo drobátko víc než chlapů - co tam byl s nimi a vybíral poslední láhev k degustaci, že je jejich ředitel a že jsou kantoři a personál Hotelové školy v Plzni. Ta jejich že je u parku (u borského parku 3, jak je zřejmé z http://www.hotelovka.pilsedu.cz/) a že tam je ještě jiná hotelovka, tak abych to rozlišil, až o tom budu tady na našich stránkách psát, což tak činím. Také mi bylo prozrazeno kdo je tělocvikář, kdo tělocvikářka a že tamhle ta velmi elegantní a noblesně se chovající paní učí němčinu, že ten takový hubený, trošku ale správně prostořeký rádo pijící mladý muž že je jejich absolvent a že u nich učí předmět, tuším s názvem Stolování. Ať se ten mladý blázen, co se z nezkušenosti ale s nadšením dal na dráhu kantořiny promine, pokud jsem název jeho předmětu zmršil či pozměnil k nepoznání. Určitě promine, vždyť jsem mu proti své vůli nalíval dvakrát tolik a o své vůli jsme si pak na závěr ochutnali dvě vínovičky a meruňkovici. Předpokládám, že celou cestu zpět domů - jeli od nás v cca 18 hodin přímo až do Plzně užitečně prospal.

No jak vypadala vaše společná cesta domů a jaké jste si přivezli z výletu mezi vinice a vinné sklípky zážitky a vzpomínky o tom mi povíte snad někdy při Vaší příští návštěvě u nás.

Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou.

PS. Kdybych to býval věděl dřív, že jste z Hotelové školy snažil bych se udělal tu degustaci trošku jinak. No příště. A češtinářka ať mi toleruje pravopisné i slohové nedostatky.

Aby toho nebylo dnes dost, tak při dokončování úklidových prací po odjezdu lidiček z Hotelové školy z Plzně se najednou před sklepem zastavili dva mladí človíčkové (on a ona nebo to bylo ona a on?) na kolech spacáky, karimatku. Že prý jestli máme ještě otevřeno. Dost mne to v duchu rozesmálo, že bychom měli otevírací hodiny ? když pokaždé blbnem s hosty ve sklepě nejmíň do půlnoci ale někdy třeba až do rána. No dopadlo to jako skoro vždycky, chtěli spát pod stanem na hřišti v Šatově ale spí u nás. (Jsou někde od Vlašimi když jsem si vzpomněl na továrnu na střelivo Selier Bellot tak že jo jo, to že je u nich.) Dostali samozřejmě pozvání na degustaci, při ní nás mladý pan fotograf Šimík velmi čast fotografoval, pak se něco pojedlo, pak pomáhali mojí ženě s višněma na marmeládu ale to už jsem já jel domů, zítra ráno do práce za mne náš pesan určitě nepůjde ani by nechtěl.

Úterý, 12.6.2007:

Tak se konečně vracím na tuhle stránku. A musím Vám oznámit příjemnou novinku, týkající se předchozí zprávy o přípravě krádeže lavic. Viz 2.5.2007. VŠECHNO JE JINAK ! Poslouchejte, jak to bylo skutečně a pobavíte se. Ve sklepě u Vaňků (Brácha pana Vaňka, co má vynikající vína ze své vinařské firmy) byla veselá společnost mladých lidí. No a protože byla až moc veselá až ožralá tak je nenapadlo pozdě v noci nic lepšího, že ty naše lavice i se stolem dali před naším sklepem napříč doprostřed silnice, blbci (k nám je to cca 150 metrů od jejich sklepa). Prý proto aby nemohl přijet autem ještě jeden host. Protože už během večera dělali velkej kravál a borčus, tak vylezl jinej vinař Mojmír Skýpalů (co vynalezl specielní víno na svařák a rozjíždí restauraci v Praze někde u Anděla) a začal dělat v tu noc pořádek. Nejdřív je seřval za ten bordel a kravál a přinutil je aby ty lavice i stůl dali ze silnice pryč. No a pak jsme ráno nalezli stůl podél silnice a mysleli jsme na zloděje. No lepší je raději tahle epizoda, než kdyby šlo o zlodějské plány.

Ve vinici jsou podruhé vyčištěné /opucované kmínky a žena se chystá s najatejma ženskýma už začít zastrkovat letorosty do drátěnky, eventuelně ještě dopucovat kmínky. V tom miniaturním vinohrádku s MM nad naším sklepem (jak končí tou meruňkou, pod kterou se někdy sprchujeme, jak někteří z Vás co u nás už byli, zažili) nám srnčí okousalo zelené letorosty. Je to smutný pohled, když z letorostu zbyde jen krátký pahýl. Sice to obraší ale květenství je pryč. No co se dá dělat, tak jsem tam alespoň rozvěsil v pytlících lidské vlasy, jejich pach by mohl tyhle zvířata odpudit. Kdysi jsem to dával i do velké vinice proti okusu zajícema ale tam to moc nefungírovalo, možná proto, že to bylo v pytlících ze silonek. Do toho párkrát zapršelo a asi bylo po potřebné člověčině. Uvidíme, zda to v těch igeliťácích zespodu propíchaných vidličkou bude lepší.

Ve sklepě jsme už začali naplno lahvovat vína ročníku 2006. Je nalahvováno Rulandské bílé výběr z hroznů i Rulandské šedé výběr z bobulí. Chystám MT a MM, jen co budou lahve. Taky jsem zkusil drobet odkyselit trochu RR z nerezu ale moc se mi to nelíbí. Někteří hosté mi dávají za pravdu, jiným se to líbí ale ti ještě při vší úctě k nim asi ještě moc vínu nerozumí. V archívu jsem trochu zase kopal a trochu opět prodlužoval.

Pan Šerka, náš dvorní zedník a soukromý zemědělec z Chvalovic (kdyby jste chtěli prasátko na zabijačku, tak jich má chudák dost, víte jak to je dnes s odbytem vepřového, ale to jen tak na okraj)nám bude stavět další regály / boxy na víno v archivu. Zatím přebudovává posezení za naší lisovnou, ten plácek co je za lisovnou v prvním patře. Asi tři dny tam stojí novučičká pergola, už se těším až bude porostlá révou, ještě nevím co tam dám, určitě nějaký rezistent nebo semenáč co dole před sklepem vyrostl nahodile z peciček hroznů co zpracováváme ve sklepě. Jeden keřík už má druhým rokem hrozny.

Jo to podstatné, vinohrady už asi deset dní kvetou, to je Vám nádherná vůně, tu mám velmi rád. Protože réva je větrosnubná tak se při květu hodí teplé, slunečné počasí. Chvíli tady (několik dní) do toho pršelo, to je pak pyl vlhký a zůstává nalepen na prašníkách a nechce lítat na blizny ale už zase je pro opylování pěkné slunečné počasí jak má být. Také choroby zatím neškodí, škůdce nesleduju, o to se nám stará pan Hájek, jinej velkej zemědělec z Chvalovic, ten co má dnes cca 13 ha vinic a vyrábí někdy lepší vína než já sám, kruciš. Už abych byl v tom důchodě a měl víc času. No dnes přesně mám 61. narozeniny a za 10 měsícu už budu prdůch. (pracující důchodce) No zatím se cítím zdráv a relativně fit až na ta záda a drobet vyšší tlak, na to už asi dva měsíce baštím ráno nějaké maličké tabletky.

Ještě mám pro Vás novinu, v tom novém starém sklepě nám synovec s manželkou z Radotína (od nejstaršího bráchy) tuto sobotu dostavěl novou zeď v té podzemní klenuté lisovně. V jednou rohu byla ta klenba dosti prasklá, tak jsme asi metr dovniř postavili tuhle novou zeď, tím podepřeli zdravou část klenby a tu narušenou část zbouráme. Mamka už má plány co tam dál budeme přistavovat, protože zoufale potřebujeme ještě další prostory pro další hosty. Musíme zatím některé odmítat pro přeplněnou kapacitu stávající lisovny. Navíc sousedi Mudrochovi, co mají sklep a velko lisovnu vedle a půjčovali nám ji občas, tak ti to prodávají (přes realitku). Kdyby jste měli zájem koupit lisovnu se sklepem (ale za bohužel za drobet vyšší cenu, tu tady nechci rozvádět) tak se ozvěte.

Na začátek stránky


Pokud máte námět na vylepšení této stránky nebo na ní naleznete chybu, zašlete dopis na adresu petr.adamek@bilysklep.cz.
(c) 1999, 2003 Petr Adámek. Všechna práva vyhrazena.