Česká verzeEnglish version is not availableDeutch  Version ist nicht ersteigbar
 
Bílý sklep
 O nás
 Naše služby
 Jak nás najdete
 Novinky
 
Stránka o víně
 Literatura
 Zajímavé odkazy
 Novinky

Miluju Firefox

 

Vítejte na stránkách Bílého sklepa. K návštěvě našich stránek i našeho vinného sklepa zveme zkušené milovníky vín i ostatní zájemce, kteří si rádi pochutnají na pohárku tohoto lahodného moku, nebo se o něm chtějí něco zajímavého dozvědět. ---

Čtvrtek, 7.5.2009:

Mám výčitky, už měsíc /pardon dva měsíce/ jsem nic nenapsal. Nějak se to hrne kolem nás a proto jen bleskově a stručně :

Degustace u nás se pomalu mění na vinařskou podzemní turistiku - prokopali jme tři sklepy s vínem navzájem ....

Ve vinici vše pěkně roste, jsou vyčištěné kmínky, syn podsadil další cca stovku sazenic odrůdy Donfeldr, dělám podlom na mladých sazenicích - dosti často si k tomu musím kleknout, to víte není mi 17, ...

měl jsem na kytaře z nouze navázané dvě struny drátem ale hrálo to. Dovedete si představit tenké éčko nadvázané kolem ladicího kolíku 1 mm tlustým vázacím drátem ?? Jo takový skotský uzel /dračí smyčka/ dokáže zázraky. Jak jsem rád, že jsem se kdysi jako čundrák naučil vázat 6 základních /nováčkovských/ uzlů a to byl skauting zakázaný ale tremping se zakázat nedal....

Ve sklepě se nalahvovala Rulanda bílá a část měkkčího RV. Syn nalahvoval část André Rossé, docela to pěkně vypadá v těch bílých sedmičkách....

Tuto neděli jsme zažili další nový způsob dopravy do našeho sklepa. Předčasem to byl host na kolečkových bruslích ale tentokrát to byli dva hosté, kteří poprve do našeho sklepa PŘILETĚLI LETADLEM. Tedy to bylo na letiště nad jižním okrajem Znojma v Oblekovicích a ty cca 3 - 4 km jsme pro ně dojeli autem. Problém byl v nosnosti toho jejich ultralaightu /jak se to píše správně nevím, pardon už vím, není nad Google/ ultralight! Nemohli si brát mnoho lahví tak měli jen tři kanystříky. Udělal jsem vyjímku a dostali do nich perspektivní archivní víno. Já sudové volně točené víno velice nerad prodávám, v lahvičce to má přece jinou kulturu a rozměr....

Už provozujeme i synův sklep, je hned vedle nás. Zejtra tam bude sedět velká parta Werichovců, těším se na ně ačkoliv velmi početné skupiny nejsou naší prioritou. Jak mnozí z Vás co už nás navštívili vědí preferujeme raději menší skupiny, tak do 20 lidí, to má pak víc vinařskou atmosféru a nesmrdí to byznysem....

Ještě jedna milá vzpomínka - příjemná parta, příjemná degustace a posezení až do teplého ranního slunce. No já byl zrovna u toho jak jednu venku před sklepem tvrdě spící slečnu /to nebylo způsobeno přemírou alkoholu/ přenášeli starostlivě na sluníčko na STAVEBNÍ PODLÁŽCE ! Ani to s ní nehnulo a vyspala se do růžova....

NO A TO PRO NÁS S ŽENOU TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ---- 28.4.2009 SE NÁM /tedy dceři Štěpánce/ NARODILA PRVNÍ VNUČKA KLÁRA !!! kdo chce viz http://bdb.babygalerie.at/index.php?baby=21414

PS. Na tom hodnocení vín u nás ve Chvalovicích, co jsem o něm psal minule po těch trampotách s myšma - jsme získali druhé místo pro tu Rulandu bílou co už je nalahvovaná.

PS.PS. Ta myška co vzdorovala chycení už u nás není. Odešla sama do přírody asi ji tak jako nás zlákalo jaro.

PS.PS.PS A to jsem chtěl být stručný. Váš sklepmistr s čepičce pod bambulkou.

Pátek, 6.3.2009:

Asi 14 dní se chystám s Vámi co čtete tyhle stránky podělit o zážitky s jedněmi hosty našeho sklepa. Až dnes k tomu sedám ale je to i z popudu mé dobré přítelkyně a hlavně bývalé kolegyně z úřadu. Včera mi v dobrém vytkla, že tady už dlouho nepíšu - jen na omluvu - no měsíc není tak dlouhá doba, nechci Vás taky unavovat psaním za každou cenu a nejsem spisovatel, jen normální chlap.

No ale k věci, tedy k těm hostům v našem sklepě. Je faktem, že mne velmi opakovaně nasr.., naštvali. Chovali se u nás velmi neurvale a drze. Byli tři. Jeden řádil v archivu a dva v lisovně. S chováním toho jednoho v lisovně si doteď nevím rady. Proč?

Protože to jsou MYŠI !!! Ty MRCHY !!!

Pravidelně s končícím podzimem se některé myšce (prosím o toleranci odborníků, nezkoumám jim velikost ocásků, uší, fousků či kdoví něčeho, čím se liší třeba plšík od myšky, berte to paušálně, všichni tyhle tvorečkové se chovají kvůli žrádlu stejně a běhají také velmi rychle) podaří proběhnout otevřenými dveřmi do lisovny, sklepa a někdy i do archivu nebo vyjímečně i nad lisovnu. Do sklepa se dostanou asi i větrákem, pádem volným či částečně bržděným. Podstatné je, že se pak u nás chovají velmi suveréně až drze ale o tom až dál. Vzhledem k tomu co vyvádějí je chceme od nás dostat. Voláním kšá myšičky to nejde, kočku (už dvě) nám zastřelil jeden hrdinný myslivec, tuším kdo a kdykoliv jde kolem našeho sklepa nemám fajn pocit no a trávit je nechceme už proto, že bojíme aby takhle upravenou myšku nepožila naše malá kníračka a taky proto, že ta mrtvolka se občas těžko hledá. Takže se instalují pastičky. Ty naše tradiční na dřevěném prkénku umí tak akorát bolestivě praštit přes prsty, ten nastražený kousek sejra, kůže od špíčku či oříšek je velmi často dokonale sežrán nebo beze stopy odstraněn bez očekávaného účinku. Ale ti zatracení kapitalisti, teda pardon už bejvalí, prodávaj v Rakousku perfektní sklapovací pastičky. Jsou na stejném principu jako ty naše. Rozdílů a důvodů proč fungují takřka dokonale je víc : Nedává se do nich návnada, tou je zvláštní, speciální pasta, trvale uložená asi půl cm pod krycím jazýčkem. Jak se k té pastě ta myška snaží dostat, pasta jí velmi voní, musí drcnout do toho jazýčku, stačí velmi jemně a myší pohroma je dokonána. Je to taky tím, že podstatně víc praští přes prsty, jsou velmi citlivé - někdy mě popadá vztek, že mi mnohokrát opakovaně zklapne, než ji moje ruce nastraží (ale na prsty si už dávám pozor). Výhoda je, že jsou z černého plasu, což se do vlhkého sklepa hodí. Mají také v základové destičce dírku, do které je velmi užitečné přivázat jeden konec provázku a druhý k něčemu pevnému. Když Vám jde o život taky utečete i s pastičkou třeba na ruce. No a tak jsme konečně začali poměrně úspěšně vítězit nad myšičkama.

Bylo už na čase. Víte, když třeba ve dvě ráno se rozloučíte s hosty, které opouštíte v naplno rozběhnuté zábavě /už nedokážu dva dny po sobě pařit, pardon labužnicky popíjet až do rána, jako muzikanti jsme to vydrželi třeba i tři dni po sobě ale to nám bylo něco málo přes dvacet/ a ráno, tedy to je obvykle tak kolem deváté ranní příjdete do lisovny dělat hostům snídani a vidíte ty stopy po jemných zoubkách na sýru určeném k další degustaci, je Vám jasné o co jde. Zoubky našich hostů to určitě nejsou. Nejde jen o tvrdý sýr, mnohdy se prokoušou takřka čímkoliv, staniol to je pro ně malina stejně jako to měké PVC a vůbec nevadí že uvnitř je třeba jen pyrosulfit, prášek na síření vína, co kdyby to bylo k žrádlu. Z toaletního papíru či ubrousku se dělá báječný pelíšek. Meruňková marmeláda je taky mňam mňam, že je ve skleněné zavařovačce, to neva, volně položené víčko se dá odsunout. Vstupní dírka do oblíbeného a hezkého proutěného košíčku s pečivem je taky velmi rychle dokončená. Co na tom že ten milovaný košíček je pak na vyhození. Když k tomu přidáte ta roztomilá myší černá hovínka, co jsou záhy takřka všude, nezabili by jste ji? Taky v bočním sklípku jsme mívali jablíčka, zeleninu brambory. Řekněte kamarádky s dlouhým ocáskem, to přece stojí za to proklouznout z lisovny až do sklepa k těmto pokladům. Velmi rády petržel, ta bývala první sešrotovaná. Že by i mezi myšma a myšákama platilo petržel aby vydržel? Už před drahným časem se jedna soudružka matka usadila až v archivu na polici za lahvema. Až na konci toho našeho sklepa, zatím dlouhého necelých 80 metrů. Měla dokonce v pískovcové zdi vyhrabaný pelíšek, vystlaný kousíčkama sirných knotů. Je o ní i záznam a kresba v naší kronice. No a asi před měsícem se to opakovalo, dokonce se tam producírovala jako filmová hvězda při degustaci před hosty, byla i vyfocená. Dokonce se pokoušela dostat přes korkovou zátku k archivnímu vínu. I proto bohužel už byla i s pastičkou vynesena.

Máme však velký problém. Jedné myšce se stalo, že se chytila jen za ocásek. Ten pak v pastičce zůstal a zůstala v lisovně i myšička. Samozřejmě se pastičce už dokonale vyhýbá, což je průser. Ulevilo se mi, když jsem vedle v synově lisovně po Mudrochách objevil jinou pastičku. Všichni to znáte, má půlkulovitý tvar, je celá drátěná a zhora má umně zhotovený vstup nálevkovitého tvaru, takže se očekává, že pachatelka vleze za žrádlem dovnitř a je lapena. Líbí se mi, že ji pak živou mohu vynést a pak patřičně daleko vypustit do přírody. V podlaze je odsouvací otvor pro vložení návnady i vypuštění provinilce. BOHUŽEL SÝR BYL SEŽRÁN A MYŠ NIKDE!! Ta mrcha musela zase stejnou cestou vylézt ven. Sice jsem vstupní otvor trochu zmenšil, možná ale že moc, protože je to už nejméně týden a sýr je netknut. Asi ta bojovnice je velmi učenlivá. Že je v lisovně pořád mi dala po jisté pauze, kdy jsem si myslel sláva myš už tady není ale krekery vytahané a nadrobené po stole byly jasné.

Jeden z těch slovenských kamarátov nejsem si jist, že to byl zrovna Kocůrik viz předchozí novinky z 4.2.2009 mi popisoval jak dokonale u nich chytají myši po ťehlou, podopretou drivkami. Slíbil podrobnosti ale jaksi k tomu doposial nedošlo. Kdyby toto čítal, nech sa mi ozve. Vďaka. Taky mi někdo z posledních hostů popisoval nějakou něco jako houpačku (prkénko vyvážené uprostřed a s návnadou na konci nad nádobou s vodou. Myš přileze za návnadou a po převážení se utopí. Řekněte nejme my lidi hrozný, topit myši?

Tak to je dnes o myších zatím všechno.

Ještě o jednom zážitku, tedy očekávaném zážitku se chci zmínit. Zítra od 15.00 hod začíná u nás ve Chvalovicích už XX. zahrádkářská výstava vín, tedy přesně řečeno je to 20. ochutnávání vína. Je to trochu jiná výstava. Vzorky si tam byť někdy trochu i laicky hodnotí sami návštěvníci, většinou místní a z blízkého okolí. Na lístečky pak píšou tři podle nich nejlepší vína té či oné odrůdy, samozřejmě předkládaná anonymně jen pod pořadovým číslem. Pak v malé přestávce při volné zábavě to ti tři chlapi, kteří to hlavně organizují, t.j. Tonda Čech, Macečka a Ištvánek vyhodnotí, zapomněl jsem na Frantu Doležala, paní Filovou a další, spočítají kolikrát který vzorek byl mezi těmi třemi a hned v průběhu chvíle odhalí čí VZ nebo RR byl nejčastěji mezi nejlepšími. Pak se pokračuje s hodnocením další odrůdy. Mě se to velmi líbí, je to takové sousedské a nepodceňujte, v obci kde je 120 sklepů je také dost lidí, kteří vínu rozumí, i když na to nevypadají. Podstatné je, že to hodnocení má svou váhu i tím, že mezi námi máme i větší znalce nejen z Chvalovic. Ti pak jsou namátkově vyzváni aby před odevzdáváním lístečků řekli svá pořadí těch tří či čtyř nejlepších v předkládané odrůdě a něco o nich řekli.

Samozřejmě tam pravidelně dáváme i naše vína. Loni jsem se však musel zamyslet, naše vína tam nijak nezazářila. I proto jsem se zamyslel na změnou technologie a loni už z velké část dělal lisování a kvašení jinak než dřív. Loni tam měli jedna z nejlepších vín naši dobří přátelé Hájkovi. I proto jsem se při vinobraní snažil něco podchytit od nich.

Zítra už budu vědět víc, jak jsme dopadli. Ale psát o tom ještě zítra určitě nebudu. Tech vzorků je čím dál tím víc a určitě si zítra v našem Kulturním domě dost popijeme a asi i zazpíváme.

Na závěr Vám přepíšu závěrečný veršík z pozvánky na tuto akci

Jistě může člověk pít příliž,

ale nikdy nepije dost

Váš sklepmistr s bambulkou na čepičce.

Středa, 4.2.2009:

Tak se pomalu začínám těšit na jaro. Sice je začátek února ale tady u nás jihu u rakouské hranice není posledních cca 10 dní po zimě ani stopa. Čekal jsem, že tu bude fujavice a studený vichr jako jinde, jak ukazovala televize ale nic. Ve vinici se nic moc nedá dělat protože sice je zem zmrzlá ale na povrchu tak dva tři centimetry je pěkné blátíčko, nohy v tom kloužou a taky se udělají na botech pěkné bakule a sednout či upadnout do toho, brr. Nejlíp potom vypadá naše malá kníračka, co Vám mám povídat, asi brzo ucpem vanu blátem z ní. Když ona je se mnou tak ráda (a já s ní taky).

Ve sklepě dokončuju stáčení, některá vína to už potřebovala jako prase drbání /či jako sůl. Např. dva SVG z nerezu se mi pranic nelíbily, jako by bez kyselin, nevoněly, chuť taková karamelová, zdály se mi i zoxidovaný. Zvlášť ten jeden, co mu netěsnila ta gumová, vlastně plastová těsnicí pneumatička kolem plovoucího víka, přišel jsem na to až při stáčení (už je to opravené). Po stočení a silnějším zasíření se už oba zlepšují. Naštěstí ten třetí v sudu vypadá velmi pěkně.

Mám v současnosti docela dobrý přehled o vývoji vín v našem sklepě. Důvod mi asi dost opilců bude závidět.

Přechutnávám je každý pátek či sobotu, minulý týden to bylo i ve středu (k té středě se ještě vrátím později), protože se nám nějak hned od začátku ledna rozběhly návštěvy hostů samozřejmě s degustacemi i mladých vín, takže mám přehled někdy i dvakrát za večer. Už mne to někdy i unavuje ale zase je mi velkou odměnou, když vidím i slyším, jak jsou hosté u nás spokojeni. Akorát se musím snažit někdy dělat ty degustace kratší. Jak to mám ale krátit, když po loňské nadúrodě je hodně pěkných mladých vín, k tomu přidáváme synova mladá červená a růžová vína /nevěřili by jste jak pěkné višňové tóny jsou ve dvou André. No pak teprve se leze do archivu.

Snažím se tedy odhadovat náladu společnosti a podle ní přizpůsobovat délku degustace. Například tento pátek přijela opět Honzova Kořínkova kapela a bylo mi jasné, že si také chtějí zahrát tu svoji milovanou dechovku a ne jen pořád degustovat. Když už se tahají s většíma plechovejma nástrojema k nám, ale i klárinetista to neměl tak jednoduché jak by se vzhledem ke klarinetu mohlo říct, viď klarinetisto, ten už k ránu podřimoval v sedě s klárinetem kolmo v náručí, plátkem nahoru no a tak kdo chtěl a šel okolo tak si vrznul- vidíte co se všechno v našem sklepě může stát. Ráno však byli všichni v pořádku, Vy co jste u nás byli to už taky znáte.

Degustovat do rána nemusí být to pravé ořechové ale hrát do rána s dobrou partou muzikantů v naší lisovně, to jo, to Vám šlo Kořínkovci .... A nemusíte mít ani navlhčený ubrousek.

No a k té středě - byla u nás na pozvání jednoho našeho nám velmi blízkého hosta partička lidiček ze Slovenska. Už dlouho jsem si nezazpíval a neposlechl tolik slovenských písniček, naposledy snad na vysoké škole v Lednici. Bylo to také tím, že jeden z nich, Vlado hraje v cimbálovce a já jsem ho při degustaci jednou oslovil "kocůrik". No a zdá se, že mu to už zůstalo. V té souvislosti si dovolím udělat mimořádně něco neovyklého (sklepmistr má zachovávat jistou diskrétnost, ne že by se u našich soudků s vínem či v archivu dělaly nějaké čuňačiny) a překopíruji Vám jeho milá slova, která nám poslal mejlem. Doufám, že mi za to nebude nadávat.

Ešte plný zážitkov z nezabudnuteľnej exkurzie do tajov vína a Vášho krásneho okolia, Vám chcem i touto cestu ešte raz poďakovať za seba, a myslím že určite aj za všetkých mojich kolegov. Verím, že táto návšteva u Vás nebola posledná a ak sa budem pohybovať niekedy v blízkosti Chvalovic, v ideálnom prípade aj spolu s našou kapelou, určite sa ozveme a dáme dokopy nejakú príjemnú akciu. Samozrejme aj s našim spoločným priateľom Ch. S pozdravom: "Kocúrik" http://www.lh-omladina.sk/vlado.html

Nejen Kocúrika ale všechny, kdo s ním tenkrát byli u nás zdraví sklepmistr s bambulkou na čepičce.

Úterý, 13.1.2009:

Dnes jsem našel za lavicí před naším sklepem SVAZEK KLÍČŮ !!!

Pokud je někdo postrádá ozvěte na náš meil adamkovi@bilysklep.cz

Na svazku je červená kulatá kovová malá baterka, kulatý přívěsek Penzion pod zámkem a přívěsek jednoho anglického Muzea.

Případně dejte vědět přátelům.

Pátek, 2.1.2009:

Těsně po obědě jsem šel za dům ženě věšet prádlo (moc se mi nechtělo). Je to na jižní straně směrem k rakouským hranicím a překvapivě pěkně tam i při tom mírném mrazu svítilo a hřálo sluníčko. Prostě pohoda. No a tak JSEM VYRAZIL POPRVE STŘÍHAT VINOHRAD ! To víte dva hektary neošmikáte za dva dny a námezdní střihači to občas nestříhají tak jak bych si přál, t.j. na kvalitu hroznů. Soused Bartoník už má skoro ostříháno, už při sběru ledového vína měl kus ostříhán. No ale protože je teprve začátek zimy a jak předpovídají žabičkáři, bude alespoň v lednu dost mrznout /no -16° ještě moc vinici neohrozí, leda pár oček/ musím počítat s tím, že vinohrad může dost pomrznout. Proto jsem začal s takovým polořezem - to znamená, že nechávám na keři tak tři, čtyři celé dlouhé pruty, které pak po zimě upravím na záložní čípek a tažeň tak douhý, jak bude potřeba podle míry pomrznutí oček a celého keře. I tak se musí odstraňovat dost réví a nešlo mi to tak rychle, jak jsem si představoval. No třeba se dostanu později ke zrychlení.

Bylo tam krásně, sucho, bez sněhu, slunečno (no holomrazy jsou pro vinohrad podstatně škodlivější, než mrazy se sněhovou peřinou ale ta ještě může být) i naše kníračka Borinka, někteří ji znáte z našeho sklepa tam lítala jak pominutá a ani při hrabání myšiček nebyla vůbec špinavá. Byl jsem rád, že tam lítá, protože aspoň drobet vyplaší zajíce, kteří už k mému nemilému překvapení hodně škodí okusem réví u mladých podsazených keřů. To víte, že to nasere (dámy prominou) když ta zaječí mrcha překouše nebo ohryže u mladé sazenice většinou jediný proutek loňského réví, jako stvořený pro ponechání na nový kmínek. Dokonce jsem našel i starší kmínek ohlodaný takřka celý. A to se utěšuju, že jak ten starší kmínek obroste borkou (starší vláknitou a suchou kůrou) tak ho už nebudou žrát. No a ty zaječí mrchy si dokážou při ohryzávání stoupnout na zadní. Uvidíme, zda jim příjde vhod po mně nastříhané réví, co po řezu zůstane ležet na zemi. Bohužel si moc velké naděje nedělám, ony ty mrchy mají pořád radši čerstvé proutky, přímo z keře. Zkusím dát víc vysokých chráničů, uvidíme.

PS Byl tam už řezat i pan Hájek, docela jsem mu záviděl ty jeho elektrické nůžky ale on toho má řezat 12 ha.

Jo a jak jsem byl s ženou o svátcích na projížďce v Rakousku, tak jsme tam viděli v některých vinicích nahoře v drátěnce sem tak zastrčený snopek či svazek réví, někde i dosti hustě. Musím zjistit, co to je a proč to ti rakušáci dělají. Proti špačkům a jiným ptákům aby nezobali pupeny ? - nevím. Až to zjistím, dám vědět. Mějte se hezky, Váš sklepmistr v čepičce s bambulkou.


Neděle, 28.12.2008:

Ta jiná technologie přináší opravdu nové zkušenosti. Všechna mladá vína se velmi rychle vyčistila a výsledkem je, že jsem se snažil mít všechno do konce roku stočené z kvasnic. ( To rychlé čištění mladých vín je také dáno ročníkem, prostě se letos mladá vína čistí rychleji, než jindy.) V podstatě se to brzké stáčení povedlo, už mi zbývají jen dva nerezy SVG a 100 lt soudek Gewurztramínu. Chystám se filtrovat Rulandské bílé - mám ho mimo jiné asi 150 lt v neplném 200 lt soudku a není ho čím dolít. Tak ho zkusím nafiltrovat do demižonů.

Nemyslete si ale, že mi jde vše ve sklepě tak jak bych si přál. Nedávno mi při stáčení mladého vína z kvasnic vypadla výtlačná hadice na zem a než jsem na to přišel (věnoval jsem se zrovna jednomu hostovi) bylo asi 120 lt RR na zemi. To bolí podstatně víc než o několik dní později rozbitý 35 lt demižon, naštěstí prázdný. Mohlo to být horší, hobokem jsem drcnul do 50 lt demižonu, zaznělo jen jemné křup a už jsem se radoval, že ta padesátka zůstala celá. To jo ale vedle byl ten menší, už je v kontejneru na bílé sklo.

No a teď to podstatné, DNES JSME VYRAZILI POZBÍRAT HROZNY NA LEDOVÉ VÍNO. Ráno bylo -9° tak jsme vyrazili do vinice slavnostně sklízet zmrzlé hrozny. Dopadlo to dosti bídně, dovezli jme asi jen 15 kg RV, ostatní stihli sežrat špačci. Výsledek je jen asi 6 lt (oprava 4.2.2009 - bylo toho 8 lt) moštu o cukernatosti 37° ČNM. No co, takový je život, kousek od naší vinice je lesík a hejno špačků jsem asi před třemy dni viděl i ve Chvalovicích. Asi už hrozny na ledové víno v naší vinici nebudeme nechávat.

Pěkné prožití radosti z povánočních i novoročních dnů Vám přeje Váš sklepmistr s bambulkou na čepici. PS Pod stromeček jsem dostal novou čepici ale zatím bez bambulky.

Pátek, 28.11.2008:

Pokus o změnu naší technologie výroby vín přinesl první pozitivní - ještě nikdy jsem neměl/jsme neměli tak brzy /už asi týden/ čistá a jemná vína, i když jsou ještě na kvasnicích. Například Rulandské bílé je už takřka křištálově čisté, totéž se dá říci i o jednom sudu RR /jen jednom, ostatní RR taková nejsou/. Veltlín také už je pěkně čistý a zdá se, že bude pěkně pepřový. Odkyselený RV vypadá také velmi zajímavě. Naopak SVG z nerezu je pořád ještě beztvarý, aspoň se mi tak zdá. Celkově se zdá, že vína ošetřená novými technologickými kroky jsou už ve většině nádob nečekaně pěkná a dál ve vývoji. No uvidíme, už je začínám stáčet.

Dnes se už nedivím, jako dřív, že ostatní vinaři měli už na vánoce mladá vína stočená z kvasnic a někdy i vyfiltrovaná. Určitě to letos budeme mít i my.

Ale nebojte se, budou u nás letos také i naše vína s původním charakterem, tvrdší, hranatější, rozkvétající až po několika letech v archivu, jak je někteří už dávno znáte a snad i máte rádi. To píšu proto, že například Chozé nedávno při degustaci u nás v archivu vyslovil obavy, abychom nepřestali tvořit ta naše vína s původním charakterem, např. RV který má tak rád.

Samozřejmě jsem velmi zvědav, jak se ta vína vyrobená novější technologií budou chovat v archivu, zda nebudou také rychleji stárnout, když se tak rychleji vyvíjejí jako mladá. Tak za dva roky dám vědět, připomeňte mi to až k nám zase přijedete.

PS. Všechno červené už leží v sudech i nerezu a zraje. André čeká na malolaktické odbourávání kyselin, jen co koupíme výkonější ohřívadlo, to co máme je jen na cca 300 lt. U Vavřinečka se ještě neví.

Tak se mějte fajn, odcházím na noční, je pátek těsně před 18 hodinou no a máme hosty. Váš sklepmistr s bambulkou.

PSPS. Nedá mi to, zdravím ještě přátele ze Skořenic u Chocně (napsal jsem to správně?) i tu partu sadovníků zahradníků ze středních Čech, co dělali sadové úpravy u nového hotelu na Hatích.

Úterý, 11.11.2008:

Už je konec vinobraní i u nás, konečně. 2.11.2008 jsme dosbírali poslední hrozny Ryzlinku rýnského a vlašského. Takřka vše je vylisováno, i Vavřinec a dokončuje se nakvášení André, které se bude lisovat jako poslední. Na dveřích lisovny visí věnec z réví a s hrozny, který jsem dostal na konci vinobraní. Doufám, že tam vydrží dlouho, než opadají listy i bobulky. Ale ve sklepě to jde dál obvyklým tempem, dolévají se sudy a provádí se už první stáčky mladých vín z kvasnic. Vždyť dnes je svatého Martina, dnes si už můžeme přiťuknout z mladým vínem.

Heč, v pátek hrály v naší lisovně DUDY ! A až dnes jsme se rozloučili s polskými hosty a jejich obětavým a perfektním tlumočníkem Luďkem. Zdravíme všechny chlapy i kobiety.

Váš sklepmistr s bambulkou.

Středa, 22.10.2008:

Předevčera se sklidila další vzácnost z naší vinice - Tramín kořenitý - panenská sklizeň, měla 25 ČNM, takže Výběr z bobulí. Protože jsme sazenice této odrůdy sázeli vlastně tři roky po sobě, proto byla panenka nejen vloni ale i letos. No už je to vylisováno a v sudě je 100 lt moštu a 70 lt v demižonech. Asi to ještě odkalím, v demižonu jsou ty kaly pěkně vidět, takže toho bude tak cca 150 lt, to je dvakrát tolik než loni. Aspoň tu dobrotu nebudu muset tak odmítat prodat, jako jste to bohužel někteří už zažili. Ale vše půjde zase do O,5 lt nebo O,375 lt lahviček, taková vzácnost nebude v O,7 lt.

Vedle toho jsme /tedy žena se švagrovou Věrou a jednou sousedkou, já makám v lisovně a sklepě/ sklidili, navzdory mým dřívějším řečem, že už nebude, i to tzv. cuvé - ze starých keřů Tramín + Ryzlink červený. Taky toho je kolem 170 lt. Obě lahůdky dostaly specielní kvasinky pro odrůdy Tramín, Palava a Děvín, tak uvidíme co to s tím udělá.

Ve sklepě se pokouším o revoluci, používám specielní kvasinky na zákvasy, živnou sůl pro kvasinky, co mohu a stačím odkaluju a přidávám skoro do všeho rmutu enzymy - do aromatických Trenolin Bukett DF - Dokonale čistý enzymatický preparát na odbourávání pektinu ve rmutu a moštu. Vyznačuje se betaglukosidázovou aktivitou, pomocí které se uvolňují vázané aromatické komponenty pro víno. Vhodné zejména pro aromatické odrůdy (Tramín, Iršay, Muškát i Müller Thurgau, Ryzlink Rýnský a pod.) - tolik uvádí etiketa. Jsem zvědav, jestli to bude dobré nebo jen práce a peníze navíc. Ještě používám i Trenolin super DF - pektolitický enzymatický preparát bez depsidázové aktivity. Má to také zvyšovat výlisnost a také ten rmut po aplikaci tohohle zřetelně zřídne či zvodnatí. Má to ale několik ale : musí se to přechovávat v ledničce, obtížně se to rozmíchává do rmutu, pří mletí, tedy odzrňování to nedávám, protože se to má lisovat nejpozději do 3 hodin po aplikaci no a to je tak doba na jeden lis, což je tak cca 3 - 4 q hroznů, no a za sobotu se toho sklidí daleko víc. No taky je to nelaciný preparát - balení 50 gr /to je do 5 q rmutu/ stojí kolem 250 Kč. Včera jsme ale v Rakousku,v Holabrunu u Zehetnera objevili 1 lt balení a ta jsou v přepočtu podstatně lacinější než u nás, některé tyhle enzymy, co tam má se aplikují až do dokvášejícího vína. Uvidíme, uvidíme. Co já to na stará kolena zkouším ? Když ale jiní kolegové či konkurenti to požívají také a někteří z nich mají některá vína hezčí než my.

Jo a taky se příroda vycajchnovala, podzim je zatím jak vymalovaný, hrozny zdravé, špačci zatím nic, takže odkládám sklizeň jak se dá. Ve vinici je ještě všechen RV, André a taky není sklizen ještě všechen RR. Syn Petr už v naší garáži nakváší Svatovavřinecké, mělo 19 ČNM. Příroda se vycajchnovala až tak, že máme takřka dvojnásobné sklizně u všeho, přes vysokou úrodu cukernatost osciluje kolem 20 - 22 ČNM, jen Rulanda šedá měla 24 a ty Tramíny 24 - 25. Ta vyšší sklizeň je nejen u nás ale i v Rakousku, včera u Zehetnera zrovna nějaký Rakušák kupoval nějaké nerezy, když jsme si je tam zamlouvali 1x 1000 lt a 1x 500 lt nerezy, budeme je potřebovat, sklep je už takřka plný a to nás čeká nával RV. No nic, v pátek tam pro ně jedeme a něco nám půjčí i dobrý soused Mudroch.

Dobrou noc Vám přeje v 22,18 Váš sklepmistr s bambulkou na čepici.

Starší novinky

Na začátek stránky


Pokud máte námět na vylepšení této stránky nebo na ní naleznete chybu, zašlete dopis na adresu petr.adamek@bilysklep.cz.
(c) 1999, 2003 Petr Adámek. Všechna práva vyhrazena.